Články
Návrat na detail městaLákadla pražské Troje
4. 02. 2008
Naši podzimní procházku Stromovkou jsme zakončili u branky do parku trojského zámku, přes kterou byl výhled na kapli sv. Kláry a vinice, vinoucí se na svahu pod ní, vzpomínáte si? A dnes bych vás chtěla pozvat nejen ke vstupu do parku, ale i na malou prohlídku letohrádku, zoologické zahrady a dalších zajímavostí této poklidné pražské čtvrti ... Na území dnešní Troji se nacházely již v roce 1197 osady Zadní a Horní Ovenec. Troja je dodnes čtvrtí s klidnými a romantickými zákoutími, starými usedlostmi a vilami uprostřed zahrad. Její současné jméno vzniklo až v 18. stol. a inspirací k pojmenování se staly sochy antických bohů na schodišti letohrádku. Stavba letohrádku byla zahájena v roce 1679 Jean Baptiste Matheyem pro Václava Vojtěcha ze Šternberka a jeho choť Kláru z Malzanu. Rod Šternberků byl jednou z nejstarších českých šlechtických rodin a zámek měl své majitele důstojně reprezentovat. Byl postaven proti Královské oboře a p... více >>
Míla JaklováJízda do historie
16. 07. 2007
Je řada způsobů, jak se na svých cestách dopravit z jednoho místa na druhé. Pomineme-li nejklasičtější, ale pro zaryté turisty zavrženíhodný způsob dopravy autem, zvolí někdo kolo, jiný raději spoléhá na své vlastní nohy. Ale jak dříve cestovali staří dobří trampové? O jakém dopravním prostředku se často zpívá při kytaře u ohně? Kromě již zmíněného toulání se pěšky či na koni je pro milovníky toulek neodmyslitelný vlak. Zajisté i Pendolino je dnes pro většinu z nás atrakce, ale přece jen kouzlo starých časů a nostalgie na nás padne při pohledu na sípající a kouřící lokomotivu s historickými vagony. Naše babičky si tyto dopravní prostředky sice ještě dobře pamatují, ale parní lokomotivy byly postupem času rychle z kolejí vytlačeny motoráky, pantografy, rychlíky a jinými modernějšími stroji. Naštěstí však existuje mnoho spolků a společností, které se snaží historické vozy alespoň občas na koleje vrátit a dopřát lidem nevšední podívanou i zvl... více >>
www.turistik.czV čem na lyže
20. 11. 2007
Hlavně nezapomenout svačinu. Ale věřte, že při pocitu chladu na těle si ji moc nevychutnáte, neboť Vás klesající teplota donutí pěkně zhltnout vše včetně nějaké sladkosti na závěr. Takže abyste si vychutnali nejen jízdu na lyžích, ale i případné zastávky s výhledy a posilněním, dobře vybírejte nejen co do sebe, ale hlavně co na sebe. Prvním pravidlem oblékání na všechny túry, lyžařské nevyjímaje, je vrstvení oblečení. Hezky jako cibulky. Jednu slupku za druhou ve správném pořadí. Oblékání v několika vrstvách přináší možnost regulovat svůj oděv podle momentální změny Vaší tělesné teploty i vlivu počasí. Obzvláště na horách bývá velmi proměnlivé. Stačí přejet ze slunečného svahu do stínu a Vaše odložená vrstva oblečení v batohu se stane pravým pokladem. V základu rozlišujeme tři hlavní vrstvy. První, nejblíže k tělu, odvádí pot a udržuje tělo v suchu. Druhá udržuje teplo a vlhkost odvede dál od těla, třetí Vás ochrání proti vnějš... více >>
Pavlína DoulíkováJak vybrat ty správné lyže
11. 01. 2008
V našich středoevropských podmínkách panuje stále ještě zima a většina obchodů po Vánocích začala boj o to, kdo vyhlásí větší slevy. Nejsou to ideální podmínky k tomu, abychom vyrazili do obchodu s lyžařským vybavením a vyměnili naše staré dobré lyže za jiné, k nimž nás sice nepoutá několik desetiletí báječné spolupráce na sjezdovkách, ale zato budou pro nás ušité jako na míru? Pokud vaše odpověď patří mezi ty kladné, čtěte dál. Jestliže se v lyžích téměř vůbec nevyznáte a navíc natrefíte na neochotného nebo věci neznalého prodavače, můžete mít velký problém zejména proto, že orientovat se na dnešním trhu s lyžemi vyžaduje opravdu velké umění. Proto pevně doufám, že vás dnešní článek alespoň trochu nasměruje. Ještě než se rozhodnete vkročit do kamenného obchodu s lyžemi nebo poslat vaši objednávku skrze některý z internetových obchodů, je dobré si uvědomit, jaký jste lyžař. Přičemž tady platí jedna důležitá zásada – nepodceňova... více >>
Eliška PelikánováKlíště – malý velký problém
27. 06. 2007
Ze své dovolené si kromě fotografií, zážitků či jiných upomínek můžeme přivézt i památku v podobě klíštěte. Tento cizopasník je sice malý, ale může nám způsobit velké problémy a vzpomínky na dovolenou hodně znepříjemnit. A přitom je někdy opravdu zbytečné mu cestu k naší nákaze tolik usnadňovat. Klíšťata jsou přenašeči především lymeské boreliózy a klíšťové encefalitidy. Datum přisátí klíštěte je vhodné si poznamenat pro případ dalších komplikací. Boreliózu mohou přenášet i komáři, ovádi, blechy a mouchy. Příznaky a průběh boreliózy má několik stádií. Mohou se také vyskytovat příznaky několika stádií zároveň. Po 1 - 2 týdnech od přisátí klíštěte se objeví velká zarudlá skvrna na kůži se středem v místě přisátí klíštěte. Postižený by měl ihned navštívit lékaře. Ten nasadí antibiotika. V tomto stádiu je nemoc dobře léčitelná. V dalších stádiích za 2 až 12 týdnů po přisátí klíštěte se mohou objevit značně proměnlivé bolesti. Dojít může k ob... více >>
www.turistik.czStrašidelná Praha
22. 04. 2008
Existuje ve skutečnosti něco takového, jako jsou strašidla? Řada lidí tvrdí, že ano. Vydejme se proto na malé putování Prahou a navštivme společně místa, která jsou známá i dnes tím, že zde dochází k něčemu strašidelnému. Až budete plánovat procházku po našem hlavním městě, navštivte i tato místa, možná budete mít štěstí a s přízrakem se také setkáte. Karlova ulice Zde se zjevuje přízrak ohnivého muže. Podle pověsti to prý býval chorobný lakomec. Když jednou vypukl nedaleko požár, odmítl pomáhat hasit a raději běžel domů zachraňovat své peníze. Nacpal si je do pytle a běžel s nimi do bezpečí. Když doběhl do Karlovy ulice, chytil se náhle za srdce, padl k zemi a na místě zemřel. Od té doby pokaždé, když v Praze někde hoří, je možné spatřit postavu muže s pytlem na zádech, jak běží Karlovou ulicí ke Karlovu mostu. Několikrát byl údajně spatřen v dnešní době, jak prchá temnou nocí. Na Poříčí Další ohnivý muž je zaznamenán v k... více >>
Milan DoležalNeobyčejný rodinný výlet
12. 11. 2007
Oči otevřít brzy ráno. Rychle připravit snídani, potom namazat na cestu chleby, uvařit horký čaj, přelít jej to termosky, naložit sebe a děti do auta a tradá na výlet nebo na hory. V cílové stanici zaparkovat auto, popohnat ven ospalé děti a vydat se cestou necestou. V lepším případě pak jen napomínat své skotačící (případně loudající se) ratolesti a místy si užívat čerstvého vzduchu a radosti z pohybu. Jestliže si říkáte „no a, tak to prostě chodí“, zkuste si přečíst poněkud jinou verzi víkendového obrázku: Brzy ráno vyskočit z postele, nachystat všechny potřebné věci na pohádkovou výpravu, přesněji řečeno ukuchtit zámecký chléb s pomazánkou z mladých holoubátek, připravit čarovný nápoj nebo elixír mládí a do ranečku přibalit pár českých buchet pro případ, že potkáte kouzelnou babičku. Následně nastoupit do auta a spolu s dětmi dorazit do míst, kde vede hranice mezi světem skutečným a pohádkovým. Cestou necestou pak rozveseleni své kroky směřovat tam, kde víla Pidinožka před dávnými ... více >>
Eliška PelikánováVelikonoční zvyky a tradice II.
14. 03. 2008
V pátek jste se dozvěděli něco o historii a tradicích prvních dnů Velkého neboli Pašijového týdne. Dnes budeme pokračovat... Velký pátek Pro věřící je to den největšího smutku, připomínka Kristova ukřižování. Kostely byly prosté, bez výzdoby, umlkly varhany i kostelní zvony. V lidové tradici je Velký pátek opředen asi největšími mystérii. Každý z nás ví, že právě v tento jeden jediný den v roce se podle pověstí otevírají skály ukrývající poklad (či například slovutná hora Blaník). Tento den je zároveň dnem nejpřísnějšího půstu a podle tradice se nesmělo prát, protože lidé věřili, že místo ve vodě by se prádlo máchalo v Kristově krvi. Bílá sobota Poslední den půstu, během něhož se celá rodina připravovala na následné oslavy – ženy barvily vajíčka, pekly mazance, jidášky (malé bochánky z kynutého těsta) a beránky, muži si splétali pomlázku. Dopoledne se před kostelem světil oheň vykřesaný z křemene. Velikonoční neděle, Boží ho... více >>
Karolína TietjenováJak se stát českým turistou
4. 02. 2008
Neznám mnoho lidí, které by neučarovala nádhera českých luhů a hájů a alespoň někdy nepodlehli turistické procházce. Ovšem není český turista jako český turista. Jedni chodí bezstarostně po horách, prožívají slasti a strasti českých hor a jiných přírodních krás, přičemž ostatní je příliš nezajímá. Ti druzí jsou malinko jiní a jsou sdruženi pod názvem Klub českých turistů. Historie Klubu českých turistů sahá do roku 1888, kdy byl založen nadšenci okolo Vojtěcha Náprstka, a přenesl tak některé aktivity tělovýchovné organizace SOKOL na svá bedra. Vojtěch Náprstek se pak stal jeho prvním předsedou, ale ve své funkci setrval pouhých 6 měsíců. Nahradil jej Jaroslav Zdeněk a krátce po něm Vratislav Pasovský, který Klubu českých turistů zasvětil celých 25 let. První velkou akcí Klubu byla organizace velké výpravy českých turistů na Světovou výstavu do Paříže, která se na konci minulého století stala kýženým cílem mnoha Evropanů. Dnes se Klub českých turi... více >>
Eliška PelikánováZoologické zahrady 1
6. 03. 2008
Počátky zoologických zahrad bychom mohli hledat již v renesanci. V této době nebyly ještě zakládány areály přístupné pro veřejnost. Vlastníky jednotlivých kusů zvířat byli převážně panovníci, kteří je obvykle dostali darem od jiných panovníků. V roce 1592 tak bylo např. v pražské oboře Hvězda 12 lvů a v roce 1603 dostal Rudolf II. od ruského cara živé levharty a dva bílé sokoly. Systematická výstavba zahrad se rozvinula až ve 2. pol. 19. stol. a souvisela s rozvojem přírodních věd. Na území České republiky je v současné době asi 16 zoologických zahrad. V prvním díle vám stručně představím ty, které jsou na území Čech. ZOO Praha Je jednou z největších, rozkládá se na 64 ha. Byly zde vybudovány Indonéská džungle, Africký pavilon, tygří výběh a pavilon šelem, pavilon goril. Prohlédnout si můžete také jedinečný chov koní převalského. Jsou pořádána pravidelná krmení zvířat, setkání s odborníky, srpnové noční prohlídky. Od 1.4. bude... více >>
Míla JaklováDominanta Žižkova
25. 09. 2008
Praha je především symbolem historických událostí a s tím spojených památek. Neznám ve svém okolí nikoho, kdo by se alespoň jednou neprošel po Karlově mostě, nebyl na Václavském náměstí, na Pražském hradě, nemluvě o jedinečné technické a kulturní památce jako je Staroměstský orloj. Snad se i proto právem domnívám, že není Čecha co nepřekročil pomyslný práh města Prahy. Dnešní pozvánka není do historie, ale vstříc současnosti. Asi budete ze začátku přemýšlet co může být tak unikátní, že je hodno se řadit mezi pražské klenoty. Nemohu teď s jistotou říci, že jde o klenot, protože již samotnou realizaci provázely značné negativní reakce. Z mého pohledu je monument Žižkovské rozhledny unikátem a o klenotu rozhodne jen čas. Na otázku, kdo dal impuls k výstavbě? Existuje jednoduchá odpověď. Byla to doba technického rozvoje, kdy rostly požadavky na přenos rozhlasových, televizních a telekomunikačních služeb. Stávající vysílač na Petř... více >>
Jaroslava FuksováČeský fenomén turistického značení 2. Cyklotrasy
8. 11. 2007
Ačkoliv dominantní disciplínou turistiky je asi stále chůze, své místo si vedle ní stále častěji hledá i cykloturistika. A není proto opomíjena v mapách ani ve značení tras. Spousta nadšených cyklistů objevuje při svých výletech stále nové a nové možnosti, kam vyrazit na dvoukolém oři. A zdá se, že každým rokem je budou čekat nové stezky. Známe vlastně pradědečka stroje, který nám dnes umožňuje šlápnout do pedálů a vyrazit na toulky krajinou? O prvenství vynálezu jízdního kola se vedou stále spory. Například již v r. 1643 vyobrazil neznámý malíř na okno kostelíka v Anglii anděla sedícího na dvoukolém vozidle jako na koni. Spousta evropských států přináší důkazy o tom, že právě v jejich historii lze najít důkazy o prvním sestrojeném předchůdci dnešního kola. Asi nejčastěji bývá za vynálezce označován Karel Ludwig Christian Drais ze Sauerbronnu v Bádensku. Všechny jeho předchůdce totiž postihlo nepochopení a jejich výtvory byly zatraceny. Draisův př... více >>
Pavlína DoulíkováMatějská pouť nejen v roce 2008
18. 02. 2008
Na 24. února připadá v kalendáři svátek svatého Matěje, patrona stavebních řemeslníků, řezníků, cukrářů, kovářů a krejčích, kromě toho by však měl být nápomocen i ve chvilkách, kdy nevíte, jak se rozhodnout, při losování, dále pak při černém kašli, neštovicích a manželské neplodnosti. Jméno tohoto světce, které se u našich předků těšilo ohromné oblibě a které zažívá v poslední době ohromnou renesanci, je hebrejského původu a znamená „dar Boží“ (jeho variantou je jméno Matyáš a ze stejného základu vychází i Matouš). Zbožný Matěj, pocházející z Betléma, patřil mezi Ježíšovy učedníky, věrně následoval svého učitele při kázáních a zázracích a po ukřižování a nanebevstoupení Páně měl doplnit počet jeho apoštolů za proradného Jidáše Iškariotského. K volbě byl navržen kromě Matěje i Josef Barsabáš, při losování měl však větší štěstí Matěj… Ten pak začal působit jako misionář nejprve v Judeji, později i v Etiopii. Právě na svých cestác... více >>
Karolína TietjenováVinice uprostřed Prahy
1. 05. 2008
Jezdíte často služebně do Prahy? Obtěžuje vás neustálý provoz a chcete na chvilku uniknout do klidnějšího a hezkého prostředí? Pokud se pohybujete v oblasti Vinohrad, můžete se vydat do Havlíčkových sadů. Možná neznáte historii tohoto zeleného ostrůvku, nebo nevíte, jak se k němu dostat a co zde najdete zajímavého a proto si přečtěte následujících pár řádků. Pěstování vinné révy bylo v Praze rozšířeno již v době vlády knížete Václava. Území na jižních svazích u potoka Botiče se nazývalo Viniční údolí. V roce 1358 vydal Karel IV. první privilegia, přikazující vysazování vinic a v souvislosti s nimi byl zřízen i úřad perkmistra (bergmeister), který vyznačoval území, vhodné k zakládání vinic a dbal na správné uzavírání smluv až do roku 1783, kdy Josef II. převedl kompetence na jiný úřad. Většina vinařství dobře prosperovala do bitvy na Bílé hoře a na počátku 18. stol jich už zbyla jen asi čtvrtina. Proměnily se postupně v pole a zahrady, ve kterých v... více >>
Míla JaklováTelemark - lyžování s volnou patou
20. 12. 2007
Hory se probouzí do třeskutě mrazivého rána, v neporušeném bílém sněhu se třpytí démanty paprsků vycházejícího sluníčka, na liduprázdných svazích se vzdouvá nadýchaná peřina čerstvého prašanu… náhle však v dáli zaznamenáte pro tuto časnou dobu nezvyklý pohyb. Postava blížící se jakoby tanečním krokem, s rytmicky se opakujícím elegantním obratem v pokleku. Za chvíli se vžijete do tohoto fascinujícího klouzání natolik, že se přistihnete, jak s pootevřenou pusou, pravidelně poklesávaje v kolenou, zíráte vstříc jezdci s důstojným držením těla baletky a s nedbale elegantním oděvem obrozeneckého sportovce. Přízrak, napadne vás. Ale nenechte se mýlit, právě jste zahlédli telemarkistu! Způsobů, stylů a technik, jakými lze zdolávat horské terény, je nepřeberné množství, ovšem telemark, prožívající v současnosti ohromnou renesanci, patří mezi nejstarší. Duchovním otcem této lyžařské techniky byl norský průkopník lyžování Sondre Ouverson ... více >>
Karolína Tietjenová
