Vinice uprostřed Prahy

Kraj: Hlavní město Praha

Okres:Hlavní město Praha

Město:Praha

    Jezdíte často služebně do Prahy? Obtěžuje vás neustálý provoz a chcete na chvilku uniknout do klidnějšího a hezkého prostředí? Pokud se pohybujete v oblasti Vinohrad, můžete se vydat do Havlíčkových sadů. Možná neznáte historii tohoto zeleného ostrůvku, nebo nevíte, jak se k němu dostat a co zde najdete zajímavého a proto si přečtěte následujících pár řádků.

    Pěstování vinné révy bylo v Praze rozšířeno již v době vlády knížete Václava. Území na jižních svazích u potoka Botiče se nazývalo Viniční údolí. V roce 1358 vydal Karel IV. první privilegia, přikazující vysazování vinic a v souvislosti s nimi byl zřízen i úřad perkmistra (bergmeister), který vyznačoval území, vhodné k zakládání vinic a dbal na správné uzavírání smluv až do roku 1783, kdy Josef II. převedl kompetence na jiný úřad. Většina vinařství dobře prosperovala do bitvy na Bílé hoře a na počátku 18. stol jich už zbyla jen asi čtvrtina. Proměnily se postupně v pole a zahrady, ve kterých vyrostly usedlosti a letohrádky.

    Kousek vinice v této oblasti ale najdete i dnes. Je vysázena pod vilou Grébovkou a Viničním pavilonem v Havlíčkových sadech. Ke svému majetku připojil tyto pozemky na začátku 19. stol. bohatý pražský rodák Jakub Wimmer (1754 – 1822), muž s výbornými organizačními schopnostmi, dobrý hospodář a jeden z největším mecenášů na přelomu století. V 60.letech je koupil bohatý podnikatel Mořic Gröbe, zaměstnanec a později společník firmy, zabývající se výstavbou železničních tratí. Tento majitel se pustil do rozsáhlých úprav tehdy velmi strmého svahu, nechal postavit vilu, skleník, dřevěný pavilon, altán a na všechny akce osobně dohlížel.

    Výstavba nové vily podle projektu Antonína Barvitia byla zahájena dne 1.6.1871 slavnostním položením základního kamene a realizace byla ukončena v roce 1874. Do prvního patra vily, kde bylo 30 prostorných pokojů s bohatě zdobenými štukovými stropy, vedlo mramorové schodiště. V suterénu byla umístěna kuchyň a další místnosti. Druhý architekt, Josef Schulz, se zabýval převážně interiéry, Viničním altánem, skleníkem a pavilonem. Vybudování celého areálu trvalo 17 let. Poté, co v roce 1881 postihla Gröbeho mozková příhoda, musel se nechat na svá oblíbená místa vozit v pojízdném křesle. Zemřel v roce 1891.

    Jeho dědicové provozovali v areálu zahradnictví a za vstup do parku vybírali vysoké vstupné. V roce 1906 zakoupilo areál Město, slavnostně ho otevřelo pro veřejnost a přejmenovalo na Havlíčkovy sady. V období mezi válkami byly velmi oblíbené. V Gröbeho sklenících vzniklo Vivárium, kde byli chováni drobní hlodavci, krokodýli, plazi a žáby, byla zde akvária s rybičkami, bazén s exotickými rostlinami, voliéry s papoušky a velké klece s klokany a opicemi. Trojská zoo v této době ještě nebyla v provozu a pro většinu návštěvníků prohlídka znamenala jedinečný zážitek. V dřevěném pavilonu býval kulečník a střelnice zvaná Lukostřelna a několik letních salonků, po zpřístupnění parku kavárna a po roce 1918 jesle pro děti ve věku od 6 týdnů do 6 let. V umělé jeskyni zvané Grotta s vyhlídkovou terasou a fontánou se sochou Neptuna byly koutky se sedátky a později byla zřízena letní restaurace „V jeskyni“ se stoly krytými slunečníky a živou hudbou. Ve vile působila Vysoká škola zemědělská a ve 30. letech byl objekt upraven pro přechodné ubytování mládeže, přijíždějící na exkurzi do Prahy.

    V roce 1939 vilu zabavila Hitlerjugend, jejíž členové měli v části sadů cvičiště. 14.2.1945 přiletěly nad Prahu letouny s tříštivými a zápalnými bombami. Při náletu bylo poškozeno mnoho památek i obytných budov, mimo jiné i v Nuslích, na Vyšehradě, na Novém Městě pražském a Vinohradech. Zasáhli i Grébovku, které shořela celá střecha, poničily vinné sklepy a bránu do sadů, skleníky i jesle a také Vivárium. Část jeho obyvatel se dostala na svobodu a zbytek byl předán do zoo v Troji. Vila byla zrekonstruována v letech 1951 – 53 podle principů socialistického realismu. V Grottě pokračoval provoz až do roku 1950, kdy byl vypovězen soukromý provozovatel.

    V roce 1964 byly sady prohlášeny kulturní památkou, ale pokračovala celková devastace parku, vinice i objektů. Poslední opravy financoval CEELI institut a příslušná Městská část Prahy. Vila je využívána zejména pro školení právníků ze střední a východní Evropy a kulturní akce.

    A jak se do parku dostanete? Vycházku začněte třeba na náměstí Míru, ze kterého odbočíte do Americké ulice. Po ní pokračujete až za kruhový objezd s fontánou a zahnete doprava do ulice Jana Masaryka. Budete jen kousek od rušného centra a přesto v těchto ulicích není téměř žádný provoz. U hotelu Ametyst odbočíte doleva, kde u schodů stojí novorenesanční vila Bellevue. Asfaltovou cestou, která odbočuje vlevo dolů a pak mírně doprava sejdete do Perucké ulice, kde je usedlost Vondračka a další velké vily se zahradami. Po procházce parkem můžete posedět ve Viničním altánu u sklenky dobrého vína a z vyhlídky u vily Grébovky se můžete rozhlédnout po Praze.

Autor: Míla Jaklová - www.turistik.cz

Vložil: Uživatel 66

Vytvořeno: 2008-05-01 00:00:00