Velehrad je velkou obcí se 1500 obyvateli a jedná se o nejvýznamnější poutní místo na Moravě. Dnes tu najdeme největší barokní chrám u nás a v roce 1991 tuto obec poprvé navštívil papež Jan Pavel II. Velehrad najdeme severozápadním směrem od Uherského Hradiště pod jižními vrcholky Chřibů. Obec se rozkládá v údolí tvořeném říčkou Salaškou. Na jihovýchodní okraj obce Velehrad navazuje obec Modrá, která je významným archeologickým nalezištěm předmětů z období velkomoravské říše z 9. století. Od severního okraje obce se rozprostírá vinice a na jižní okraj obce navazuje malebný les. Severním směrem od obce se rozkládají lesy přírodního parku Chřiby. Velehradem prochází modrá a červená turistická značka a u jihovýchodního okraje obce je výchozí bod naučné stezky Fauna a Flora Chřibů. Kromě turistických tras se v obci křižují značené trasy cyklostezek a mezi nimi Velkomoravská poutní cyklostezka a Moravská vinná.
V roce 1205 byl na území, kde se dnes rozkládá obec založen cisterciácký klášter, který nechal založit moravský markrabě Vladislav Jindřich. Klášter nesl název nedaleké obce, dnes Starého Města. Kolem kláštera začala postupně vznikat obec. Toto území bylo osídleno již mnohem dříve, což dokazují archeologické objevy předmětů z mladší doby kamenné, ze střední a mladší doby bronzové. Klášter vzkvétal a jeho majetkem byla řada okolních obcí, byl označován jako nejbohatší klášter na Moravě. V roce 1421 v období husitských nepokojů byl klášter vyloupen a vypálen. V klášteře byli upáleni i opat a čtyři mniši. Ostatní mniši našli azyl v Uherském Hradišti. V roce 1434 až 1436 byl klášter rekonstruován a obnoven. Další zkáza kláštera přišla v 17. století, kdy byl klášter několikrát napaden a vyloupen. V polovině 17. století byl klášter opraven, včetně konventní budovy, jež byla součástí kláštera a jako majetek kláštera byly vybudovány nové statky a mlýny. V roce 1784 byl klášter díky josefínským reformám zrušen. V pozdějších letech byl klášter opět obnoven a v 19. století byl významným poutním místem. Od roku 1890 do roku 1950, kdy byl znovu zrušen, klášter majetkem jezuitů. Od roku 1950 byl v objektu kláštera umístěn ústav Vincentinum, jehož posláním je péče o duševně a tělesně postižené. V roce 1990 byl areál kláštera opět navrácen jezuitům.
Kromě kláštera najdeme v obci i řadu jiných významných kulturních památek. V areálu kláštera najdeme chrám Nanebevzetí panny Marie pocházející z roku 1228. Po napadení klášterního komplexu husity byl chrám značně poškozen a s opravami se započalo až na konci 16. století. Dnešní barokní podoba chrámu je po rozsáhlé rekonstrukci probíhající v letech 1684 až 1777. V podzemí tohoto kostela je lapidárium, kde jsou archeologické nálezy základů původní románské kaple. Chrám byl v roce 1927 prohlášen za baziliku minor. V interiéru kostela je řada soch a obrazů od tehdejších významných umělců. V sousedství chrámu v areálu kláštera stojí tak zvaná Cyrilka, což je kaple svatého Cyrila a Metoděje pocházející z první poloviny 13. století a její dnešní barokní podoba je po přestavbě v 18. století. V sousedství mostu přes říčku Salašku je kaple svatého Jana Nepomuckého pocházející z roku 1715 a kaple svatého Vendelína byla postavena v tomtéž roce. V sousedství kláštera ve středu obce stojí exerciční a poutní dům Stojanov, postavený v letech 1922 až 1924 v klasicistním stylu, dnes ústav pro duševně a tělesně postižené děti. V obci stojí mariánský sloup se sochou Immaculaty zhotovený v roce 1676 a několik barokních soch především z 18. století a to svatého Bernarda, svaté Luitgardy, sousoší svaté Rozálie se sloupem panny Marie, socha svatého Vendelína, socha Krista Trpitele a další.
Dostupné autem po celý rok
Zajímavé odkazy:
_(hide) ↑