Golčův Jeníkov leží ve Východních Čechách, jihovýchodně od města Čáslav. Jižním směrem od města se zvedají vrcholky Českomoravské Vysočiny. Městem prochází železniční trať z Kutné Hory do Havlíčkova Brodu. Městem protéká Vohančický potok. V jižní části města je vybudováno několik menších rybníků. Rybníky najdeme i v blízkém okolí města. Severovýchodním směrem z městečka je na břehu Jezuitského rybníka vybudováno přírodní koupaliště. Východním a jižním směrem od města najdeme lesy. Z města vede jedna značená cyklistická trasa severovýchodním směrem kolem Jezuitského rybníka. Nedaleko rybníka se tato trasa napojuje na další cyklistickou stezku. Z města vedou dvě značené turistické trasy, která mají svůj počátek u železniční stanice. Severozápadním směrem dojdeme na vrcholek kopce Tisá skála ( 391 m.n.m.). Jihovýchodním směrem vede značená trasa přes obec Nasavrky a přes vrcholek kopce Baba ( 416 m.n.m.) kolem památníku věnovanému padlým partyzánům do obce Leškovice.
Na obchodní cestě z Čech na Moravu byla v roce 1184 postavena osada Jeníkov. Osada se postupně rozrůstala a byla spojena s dalšími dvěma osadami Zábělčicemi a Rájem. V roce 1657 vlastnil osadu pán Goltze a od této doby je ujal název Golčův Jeníkov. V roce 1417 byla osada povýšena na městečko a městská práva byla udělena v roce 1913. Na rozvoji města se negativně podepsala jak třicetiletá válka tak i ničivé požáry a morová epidemie. V roce 1772 zahájila ve městečku svůj provoz tabáková továrna. Tato továrna tu pracovala do roku 1812, kdy byla výroba přesunuta do Sedlce u Kutné Hory. V roce 1869 zahájila ve městě provoz železnice, trať vedla z Kolína. Pokračování trati do Havlíčkova Brodu bylo dokončeno v roce 1871.
Náměstí ve městě má protáhlý půdorys. Na západní straně náměstí jsou barokní domy s podloubím a stojí tu i budova radnice. Původní radnice byla postavena v roce 1636 až 1653. Nová budova radnice byla postavena v roce 1777, ale v roce 1784 byla zničena požárem. Dnešní radniční budova je z roku 1818 a její podoba je z roku 1897, kdy byla přestavěna v novorenesančním slohu. Na náměstí stojí mariánský sloup zhotovený na počátku 18. století. Velkým lákadlem pro návštěvníky města je dochovaná židovská čtvrť s novorománskou synagogou pocházející z let 1870 až 1871. Tato synagoga byla ještě nedávno využívaná jako depozitář pražského Židovského muzea. Židovský hřbitov byl založen již ve 14. století, ale nejstarší náhrobky na hřbitově jsou z 18. století. V městské části Zábělčice jsou pozůstatky Staré tvrze z 16. století a nedaleko je Nová tvrz. Starý zámek byl postaven v letech 1774 až 1775, ale byl vzápětí přebudován a využívám jako samostatné byty. Nový zámek byl postaven ve stejné době jako Starý zámek a původně v něm byla umístěna tabáková továrna a po přestěhování továrny sloužil objekt jako vojenský lazaret. Na místě starší svatyně byl v 19. století postaven kostel svaté Markéty. V letech 1827 až 1829 byl postaven klasicistní kostel svatého Františka Serafinského.
Dostupné autem po celý rok
Zajímavé odkazy:
_(hide) ↑