Čáslav najdeme ve Východních Čechách, jihovýchodně od města Kutná Hora. Město se rozkládá na obou březích řeky Brslenky. Ve městě a jeho blízkém okolí je vybudováno několik různě velkých rybníků. U jihozápadního okraje města u rybníka Rezkovec je rekreační oblast s řadou chat a u severního okraje rybníka je postaveno koupaliště. V lesoparku Vodranty byl vybudován atletický stadion, tenisové kurty a fotbalové hřiště. Městem prochází železniční trať vedoucí z Havlíčkova Brodu do Kolína. Severním směrem od Čáslavi je u obce Chotusice vybudováno vojenské letiště a v obci najdeme muzeum veteránů. Východním směrem od města je u obce Markovice ranč s chovem koní a možností projížďek na koních. Městem prochází dálková cyklistická značená trasa s názvem Pražská. Z města vede pouze jedna značená turistická trasa. Cesta nás povede údolím potoka Hluboký, přes obec Schořov do lesa a dále na vrcholek Tisá skála ( 391 m.n.m.). Město nechal založit v roce 1260 král Přemysl Otakar I.. Město vyrostlo na frekventované obchodní Haberské stezce. Nedaleko tohoto města bylo staré sídliště Hrádek, které bylo podle archeologických nálezů osídleno od období neolitu do středověku. Čáslav byla obehnána hradbami s věžemi a do města se vstupovalo třemi branami. Tyto hradby byly ve 13. století posíleny o vnější obranné zdi. Vstupní městské brány sloužily do 18. století, kdy byly zbourány. Z dvojitých hradeb se do dnešní doby dochovaly zdi s baštami a tak zvaná válcová Otakarova věž, která byla postavena ve 13. století. Město Čáslav bylo významným místem pro husity. V roce 1421 se ve městě konal Čáslavský sněm, který se zasloužil o kolektivní správu státu. Účastníci sjezdu nesouhlasily se Zikmundem jako českým králem a proto vytvořily prozatímní vládu. Město svého času často hostilo Jana Žižku. V roce 1424 se v místním kostele konal jeho pohřeb a byly tu uloženy jeho ostatky. Při rekonstrukci kostela byla nalezena lebka, která údajně patřila Janu Žižkovi a dnes je vystavená na Čáslavské radnici. Město bylo v průběhu let několikrát poničeno požáry. Jako nejničivější je označován požár z roku 1522, kdy vyhořela většina domů. V roce 1547 přišlo město o svůj majetek, jako trest na protihabsburském povstání. V období třicetileté války byla Čáslav v roce 1639 a 1643 napadena a vyrabována Švédy. V 19. a 20. století se na území města začali stavět první tovární budovy, především se zaměřením na potravinářský průmysl. Náměstí ve městě má obdélníkový půdorys a je vyhlášeno městskou památkovou zónou. Domy na náměstí byly původně postaveny v gotickém a renesančním slohu. Dnešní vzhled domů je po několika přestavbách. Některé jsou v barokním slohu a najdeme tu domy i v empírovém a rokokovém slohu. Mezi nejstarší domy na náměstí patří budovy č.p. 150 a 165, kde interiér zdobí gotické křížové klenby a dům č.p. 101 ozdobený tak zvanou hřebínkovou klenbou. Barokní radnice byla postavena v roce 1776 a je zdobená členitým průčelím a věží. Na náměstí najdeme Žižkův pomník vyhotovený v roce 1881, mariánský sloup z poloviny 18. století a také kašnu postavenou v klasicistním slohu na konci 18. století. Významnou stavbou ve městě je gotický kostel svatého Petra a Pavla. Zakristie tohoto kostela byla vyhotovena z románského kostelíka z 11. století. Nedaleko náměstí je Husovo muzeum, kde najdeme expozici národopisnou, přírodní, archeologické nálezy a sbírku minerálů. Dostupné autem po celý rok

Historie - Čáslav

Královské město Čáslav pak vzniklo okolo poloviny 13. století za vlády Přemysla Otakara II a bylo vybaveno základními právy, které z něho učinily samostatnou obec. V červnu 1421 se sešel v děkanském chrámu sv. Petra a Pavla zemský sněm, který vstoupil do dějin jako čáslavský. V 15. a 16. století postihly ze značné části dřevěné město dva velké požáry. Další rozvoj města byl přerušen až událostmi třicetileté války. V polovině 19. století získala Čáslav postupně úřady s okresní působností a začaly zde vznikat i některé vyšší vzdělávací ústavy. Od roku 1960 přestala být Čáslav okresním městem, zůstala však přirozeným spádovým centrem. V roce 2003 se stala Čáslav tzv. Pověřenou obcí III. stupně.

Kultura - Čáslav

Ve městě je možné navštívit městské muzeum (nejstarší venkovská budova muzea v ČR), Dusíkovo divadlo, kino M. Formana, galerii, výstavní síň i Žižkovu síň. V letních měsících je v provozu letní kino a již po několik let je zde pořádán festival Banjo jamboree.

Sport - Čáslav

Sport má ve městě dlouhou a slavnou tradici. V současnosti jsou k dispozici atletický a fotbalový stadion, tenisové kurty, letní koupaliště, skatepark, plavecký bazén, sauna a posilovna v areálu městských lázní (zde je i turistická ubytovna) a víceúčelová hřišťě.

Výlety - Čáslav

Ve městě se nachází velmi zachovalé hradební pásmo včetně několika bašt a další zajímavé historické stavby. V okolí lze navštívit zámek Žleby, zámek Kačina (expozice zem. muzea), a další