První písemná zmínka o obci je roku 1126 a byla majetkem benediktýnského kláštera ve Vilémově. V roce 1329 byla obec připojena k panství Jindřicha z Lichtenberka. V 15. století se stal Bojanov součástí majetku hradu Oheb. V roce 1564 byl Bojanov povýšen na městečko. Statut městečka byl Bojanovu opět vrácen v roce 2006. Původní kostel svatého Víta ze 14. století byl v roce 1730 přestavěn v barokním slohu. V blízkosti kostela se nachází dřevěná zvonice a farní budova z 18. století. Areál kostela je obehnán ohradní zdí s bránou a součástí kostelního areálu je také kostnice.
Osady, jež jsou součástí městečka Bojanov pocházejí z 14. až 16. století. V Hrbokově najdeme původně gotický kostel svatého Václava a v osadě Holín pozdně renesanční sousoší Nejsvětější Trojice z roku 1676.
Bojanov je malé městečko a společně s připojenými osadami a malými obcemi a to Holínem, Horním Bezděkovem, Hořelcem, Hrbokovem, Hůrkou, Kovářovem a Petrkovem má 700 obyvatel. Městečko leží u severního okraje chráněné krajinné oblasti Železné hory, východním směrem od Sečské přehrady a západním směrem od vodní nádrže Křižanov, jihozápadním směrem od města Chrudim a severozápadním směrem od města Hlinska. Bojanov se rozkládá podél toku řeky Chrudimky a je obklopen malebnými lesy. Východním směrem od Bojanova v údolí potoka Dehetník jsou pozůstatky staré vápenky a a bývalé vápencové lomy. Nachází se tu také na pravém břehu Chrudimky chráněné území přírodní rezervace Vápenice. Bojanovem prochází silnice spojující městečka Nasavrky a Seč. Přes Bojanov vede značená trasa lokální cyklostezky, modrá turistická značka a ve středu městečka je výchozí bod zelené značky. Jihozápadním směrem z Bojanova se po modré značce vydáme do rekreační oblasti u Sečské přehrady, opačným směrem po modré značce dojdeme kolem vodní nádrže Křižanovice do městečka Nasavrky. Zelené značka vede z Bojanova do městečka Horní Bradlo.
Dostupné autem po celý rok
Zajímavé odkazy:
_(hide) ↑