zřícenina hradu Brada

Jičínská kotlina je na SZ uzavřena zalesněným hřbetem, v jehož západní části se nacházejí známé pískovcové Prachovské skály. Na východě zakončují hřbet dva vrcholy : zalesněná Přivýšina z pískovcovým blokem a vrch, na němž jsou nepatrné zbytky kdysi rozsáhlého hradu Brady. Zmíněný vrch i stejnojmenná ves jsou dnes součástí obce Podůlší. Zbytky zdiva tohoto hradu leží nad obcí Brada, 5 km S-SZ od města Jičína, v těsném sousedství Prachovských skal a Jinolických rybníků. Autem je možné dostat se až pod hrad. Jede se po silnici E442 ze směru Jičín-Turnov, a mezi obcemi Kbelnice a Podůlší se odbočí vlevo. Zaparkovat je možné u kostelíka. Přibližně po 100 metrech cestou kolem penzionu lze dojít až pod samotný hrad. Zde je možno pokračovat dále po značené turistické cestě. Zhruba po 200 metrech narazíte vlevo na přírodní výtvor tzv. Rumcajsovu jeskyni. Od tohoto rozcestí směrem k jeskyni následuje vzhůru akropole samotné hradní zříceniny. Jsou zachovány jen nepatrné zbytky zdiva, a i ty jsou ukryty ve svahu. Musíte je proto často hledat. Na hrad Bradu, ležící na skalnatém kopci nad stejnojmennou obcí, můžete jet na kole, autem nebo pěšky z Jičína směrem na Turnov. Před obcí Podůlší se odbočí vlevo do kopce po modré a dále stále vzhůru k k již zmíněnému penzionu Sportcentrum - Brada. Hned za ním je skála vysoká asi 4 m a za onou skálou začíná stezka vzhůru přes skaliska. Když se vyškrábete nahoru, dostanete se na nevelkou plošinu, na které je vztyčen kříž a dvě sochy (sv. Petra a sv. Pavla) na paměť bitvy z roku 1866 mezi pruskou armádou,saskými a rakouskými vojsky. Zvlněný povrch palouku poukazuje, kde stávaly hradní budovy. Prohlubeň je zřejmě na místě zaniklé studny. Z plošiny se nám otevře pěkný výhled na Jičín a okolí. Od plošiny dozadu k lesu je prudký sráz a při jeho okraji, hned na začátku palouku, jsou zbytky zdiva hradu. Ty jsou rovněž patrné ve svazích kolem,a částečně i na skalách. Ke zříceninám hradu vede též z východní strany cesta kolem staré zvonice až k místu bývalé první hradní brány. Zbyla z ní jen malá vyvýšenina. Stará hradní přístupová cesta je odtud vroubena téměř nezřetelným zbytkem hradební zdi až do místa, kde původně stávala okrouhlá jižní obranná věž. Další část cesty je přerušena pískovcovým lomem, jenž porušil západní část hradu. Na paloučku mezi hradní plošinou a terasou bývalé hradby se vypíná kříž a sochy sv. Petra a Pavla na paměť bitvy, která byla dole pod vrchem svedena v r. 1866 na den sv. Petra a Pavla. Zvlněný povrch palouku prozrazuje, kde stály hradní budovy, prohlubenina kryje zmiňovanou studnu. Nad srázem druhého lomu stojí zbytek zdi, který svědčí o mohutnosti hradních staveb.Poměrně rozsáhlý hradní areál míval zhruba oválný obrys. Velká část jeho plochy na západní straně je v současnosti zničena lomy. Zachovanou východní část obvodu obkružuje příkop, před nímž byl vyházen val. Přístupová cesta do hradu vedla patrně od severu. Dochovaný zbytek plochy akropole hradu se rozpadá do dvou výškových úrovní. Na dochované východní straně ji zřejmě v obou úrovních obíhal parkán s pozůstatky hradby a dvou či tří polookrouhlých bašt. V severním ukončení níže položené části akropole se dochoval zbytek nejméně dvouprostorové budovy. Části její nádvorní zdi vystupují do stěny lomu. Z vlastního jádra hradu se dochoval toliko nevelký východní střep zdiva. Na něm dnes stojí zmíněný pamětní kříž a skalka, která je zřejmě pozůstatkem západního nároží. Jádro mělo patrně čtvercový obrys. O jeho zástavbě však není nic bližšího známo. Znalosti o podobě hradu Brada jsou tak fragmentární, že neumožňují žádnou přesnější představu, jak mohl vypadat. Faktem však zůstává, že šlo o hrad značně rozměrný za použití jak značného množství zdiva tak i dřeva. Zesílení opevnění polokrouhlými dovnitř otevřenými baštami lze patrně připsat k úpravám, jež mohl provést Markvartem z Labouně. Poměrně husté nakupení bašt v linii parkánových hradeb a též jejich typ mohou značně připomínat vnější opevnění nedalekého hradu Kumburka. Vzájemný vztah opevnění obou hradů nelze za současného stavu vědomostí blíže určit. Nejstarší zprávy o hradu Bradě jsou z l. 1241 – 1263(podle jiných zpráv byl hrad založen v roce 1250 nebo dokonce 1258),kdy zde sídlil Pakoslavův syn Načerat ( příslušník mocného velmožského rodu Hronoviců ), který se psal k roku 1258 seděním na Bradě. V té době tomuto panství patřil i Jičín, tehdy ještě jako trhová ves s farním kostelem. Další zpráva je z r. 1304, kdy král Václav II. odňal Lévovi z Konecchlumí ( synu Načeratovu ) hrad Bradu a město Jičín a dal mu za to ves Štítary. Tehdy byla Brada připojena ke královskému hradu Veliši.Za Jana Lucemburského získali v r. 1327 toto panství Vartemberkové. K roku 1371 máme další zprávy, že jej dosud drželi příslušníci pánů z Vartemberka, kteří zde už ale nesídlili. Hrad ztratil rezidenční charakter, a dohled nad panstvím tu vykonával pouze purkrabí. K Veliši patřila Brada až do konce 30. let 15. století, kdy ji od Haška z Valdštejna koupil Markvart z Údrnic a z Labouně. Husitské války se Brady zřejmě příliš nedotkly. Od Vartemberků ji zdědila roku 1434 Machna z Veselé, od níž se přes Haška z Valdštejna dostala koupí před rokem 1452 v držbu Markvarta z Labouně. V těch časech se opět stal hrad rezidenčním sídlem, neb dlouho před tím byl využíván jen jako mocenský, opěrný a správní bod. Markvartův syn Otík hrad Bradu v osmdesátých letech 15.stol.( brzy po roce 1482 ) prodal Mikuláši Lickovi z Rýzmburka.Ten však zde nesídlil a nechal hrad pustnout. Na sklonku 15. století prodal Mikuláš Licek pustou část hradu Brady a deset vsí Mikuláši Trčkovi z Lípy a na Veliši, který je připojil k velišskému panství. V roce 1500 dále prodal témuž Mikuláši Trčkovi z Lípy a na Vlašimi zbylou část hradu. Tehdy se uvádí Brada již jako pustý hrad.Hrad Brada se tak postupně změnil ve zříceninu. Za zajímavost stojí zmínit, že za prusko-rakouské války byla roku 1866 ve zříceninách umístěna rakouská baterie. Zhruba v tomtéž období zničily část hradního okrsku lomy na pískovec.