První zmínka o osadě rozložené pod vrchem Gothard je z roku 1143 až 1148. V roce 1365 byla osada povýšena na městečko. Kvetl tu směnný obchod mezi horským a podhorským zbožím. V roce 1423 byla na vrcholku kopce Gothard vítězná bitva, kterou vedl již slepý Jan Žižka proti Čeňkovi z Vartemberka a Bořkovi z Miletína. V roce 1539 bylo městečko v majetku šlechtického rodu Smiřických. Dalším z majitelů panství byl Albrecht z Valdštejna. Po jeho násilné smrti přešlo v roce 1635 městečko do majetku hraběte Jakuba Strozziho. Syn hraběte před tím něž padl odkázal městečko a panstvím vojenské invalidní nadaci, která tu měla postavit invalidovnu, ta byla nakonec postavena v Praze. V hořovicích postavili invalidovnu až ve třicátých letech 20. století, v dnešní době slouží jako ústav sociální péče. V letech 1811 až 1820 byla přes město budována císařská silnice vedoucí z Hradce Králové do Jičína. Železniční dopravtu byla zahájena po dostavbě trati v roce 1882. V 19. století na území města pracoval textilní a kamenický průmysl. Kamenicko-sochařská školu byla ve městě založena v roce 1884. Zásluhou školy vznikla ve městě Galerie současného světového sochařství pod širým nebem. Je tu instalováno přes 80 plastik, některá z děl najdeme také v městském parku. V letech 1976 byla na Gothardu vystavěna budova městského muzea s Galerií plastik. Město je také známe výrobou cukrovinek a to tak zvaných Hořických trubiček. Na náměstí byla v roce 1872 postavena novogotická budova radnice. V sousedství radnice stojí městský dům z roku 1864. Kostel Narození panny Marie byl postaven v letech 1741 až 1744. Budova městského muzea pochází z roku 1887. Na místě kde původné stávala tvrz byl v 18. století postaven barokní zámek. Barokní kostel svatého Gotharda byl postaven v roce 1783 a kolem něj je hřbitov založený již v roce 1678. Severním směrem nedaleko kostela byl v roce 1907 postaven Riegrův obelisk. V roce 1524 žila ve městě Židovská komunita, což připomíná židovský hřbitov a synagoga z roku 1767, dnes sloužící jako sbor Církve československé husitské. Na východním úbočí Hořického Chlumu stojí Věž samostatnosti postavená v letech 1924 až 1928, uvnitř věže je muzeum s expozicí českého odboje. Na vrcholku Hořického Chlumu byla v roce 1998 postavena telekomunikační věž s vyhlídkou. Věž je 41,5 metrů vysoká a vyhlídka je ve výšce 27 metrů. Hořice leží v Severních Čechách, severozápadně od města Hradec Králové. Městem prochází silnice spojující Hradec Králové a Jičín. Hořice se rozkládají v podkrkonoší v Bělohradské Pahorkatině. Město je proslulé místní sochařsko-kamenickou školou. Pod vrchem Gothardem byla otevřena galerie moderního umění pod širým nebem. U severního okraje města se rozkládá lesní porost, ve kterém je u nevelkého rybníka vybudováno přírodní koupaliště a na dvou protilehlých březích kempy s příslušným zázemím. Severním směrem od koupaliště je chatová osada a najdeme tu i hotely a rekreační střediska. Jižním směrem od koupaliště vyvěrá mineralní pramen s názvem Kalíšek. Nad městem se zvedá vrcholek Hořického Chlumu, na kterém je postavena rozhledna. Rozhlédnou t do okolí se můžeme také z Věže Samostatnosti, kterou najdeme u severního okraje města. Nedaleko této věže je vybudován kemp. Severovýchodním směrem z města najdeme ranč s chovem koní a možností projížděk na koních. Město tvoří křižovatku lokálních cyklistických tras, které nás zavedou do okolních měst a obcí. Po turistických značených trasách se můžeme vydat k výše zmíněným rozhlednám a rekreační oblasti u osady Dachova. Východním směrem po značce půjdeme přes vrchol Gothard, kolem zříceniny Buštěhradu, údolím řeky Bystřice a kolem rekreační oblasti zpět do města. Dostupné autem po celý rok

Historie - Hořice

První zmínka o osadě rozložené pod vrchem Gothard je z roku 1143 až 1148. V roce 1365 byla osada povýšena na městečko. Kvetl tu směnný obchod mezi horským a podhorským zbožím. V roce 1423 byla na vrcholku kopce Gothard vítězná bitva, kterou vedl již slepý Jan Žižka proti Čeňkovi z Vartemberka a Bořkovi z Miletína. V roce 1539 bylo městečko v majetku šlechtického rodu Smiřických. Dalším z majitelů panství byl Albrecht z Valdštejna. Po jeho násilné smrti přešlo v roce 1635 městečko do majetku hraběte Jakuba Strozziho. Syn hraběte před tím něž padl odkázal městečko a panstvím vojenské invalidní nadaci, která tu měla postavit invalidovnu, ta byla nakonec postavena v Praze. V Hořicích postavili invalidovnu až ve třicátých letech 20. století, v dnešní době slouží jako ústav sociální péče. V letech 1811 až 1820 byla přes město budována císařská silnice vedoucí z Hradce Králové do Jičína. Železniční doprava byla zahájena po dostavbě trati v roce 1882. V 19. století na území města pracoval textilní a kamenický průmysl. Kamenicko-sochařská školu byla ve městě založena v roce 1884. V roce 1976 byla na Gothardu vystavěna budova městského muzea s Galerií plastik. Město je také známé výrobou cukrovinek a to především proslulých Hořických trubiček.

Na náměstí byla v roce 1872 postavena novogotická budova radnice. V sousedství radnice stojí městský dům z roku 1864. Kostel Narození panny Marie byl postaven v letech 1741 až 1744. Budova městského muzea pochází z roku 1887. Na místě, kde původně stávala tvrz, byl v 18. století postaven barokní zámek. Barokní kostel svatého Gotharda byl postaven v roce 1783 a kolem něj je hřbitov založený již v roce 1678. Severním směrem nedaleko kostela byl v roce 1907 postaven Riegrův obelisk. V roce 1524 žila ve městě Židovská komunita, což připomíná židovský hřbitov a synagoga z roku 1767, dnes sloužící jako sbor Církve československé husitské.

Výlety - Hořice

Město je proslulé zmíněnou sochařsko-kamenickou školou. Pod vrchem Gothardem byla otevřena galerie moderního umění pod širým nebem. U severního okraje města se rozkládá lesní porost, ve kterém je u nevelkého rybníka vybudováno přírodní koupaliště a na dvou protilehlých březích kempy s příslušným zázemím. Severním směrem od koupaliště je chatová osada a najdeme tu i hotely a rekreační střediska. Jižním směrem od koupaliště vyvěrá minerální pramen s názvem Kalíšek. Nad městem se zvedá vrcholek Hořického Chlumu, na kterém je postavena rozhledna. Rozhlédnout do okolí se můžeme také z Věže Samostatnosti, kterou najdeme u severního okraje města. Nedaleko této věže je vybudován kemp. Severovýchodním směrem z města najdeme ranč s chovem koní a možností projížděk na koních. Město tvoří křižovatku lokálních cyklistických tras, které nás zavedou do okolních měst a obcí. Po turistických značených trasách se můžeme vydat k výše zmíněným rozhlednám a rekreační oblasti u osady Dachova. Východním směrem po značce půjdeme přes vrchol Gothard, kolem zříceniny Buštěhradu, údolím řeky Bystřice a kolem rekreační oblasti zpět do města.