Hradec Králové je krajským městem Královehradeckého kraje a leží východním směrem od Prahy, ve Východních Čechách. Hradec Králové je označován jako jedno z nejstarších Českých měst. Město se rozkládá na soutoku řeky Labe a říčky Orlice. Jihovýchodním směrem od města je rozsáhlý lesní porost Hradecký les. Jižním, východním a severním směrem do města je vybudováno několik rybníků. Celá řádka rybníků byla přebudována na přírodní koupaliště. U východního okraje města a na okraji Hradeckého lesa je Stříbrný rybník na jehož břehu byl založen kemp. U severovýchodního okraje města je postaveno dopravní letiště s přistávací dráhou. Kromě lokálních cyklistických tras se ve městě křižují dvě dálkové cyklistické trasy a to Labská trasa a Trasa Hradec Králové – Břeclav. Turistické značené trasy většinou směřují do lokality Hradeckého lesa. Severozápadně od Hradce Králové je městečko Chlum, kde se v roce 1866 konala významná bitva. Ve městečku je vybudováno muzeum Baterie mrtvých a v okolí městečka jsou památka připomínající tuto bitvu.
Již v 6. století v místech dnešního města stávalo Slovanské sídliště. Po nich bylo území osídleno rodem Slavníkovců do roku 995, kdy byl celý tento rod vyvražděn. Po této události tu rod Přemyslovců nechal založit veliké hradiště a byla tu soustředěna knížecí správa. Hradiště se pomalu rozrůstalo na osadu a ta byla v roce 1225 Přemyslem Otakarem II. povýšena na královské město. V roce 1306 se stal Hradec Králové městem Českých královen, jeho první majitelkou byla choť Rudolfa II. Eliška Rejčka. Byl tu postaven hrad, který sloužil paní Elišce jako sídelní a to v letech 1308 až 1318. V centru města bylo vybudováno náměstí jehož název prozrazuje i jeho velikost tak zvané Velké Náměstí. Město bylo postiženo několika požáry a přestavba takto poničených domů ovlivnila jejich vzhled. Ke konci 14. století byly ve městě většinou domy cihlové a kamenné s jedním patrem, podloubími a hlubokými sklepy. Rekonstrukci prodělalo i opevnění města. Rozšiřovalo se také předměstí a vyrůstaly tu nové budovy jako kláštery, kostely a v neposlední řadě špitály. V roce 1420 bylo město dobyto husity, kteří si tu založili své centrum. Kněží a mniši sympatizující s husity se odtud vydávali na výbojné výpravy vedené proti okolním klášterům a toto pokračovalo do roku 1437. V tomto období bylo ve městě poničeno několik historických památek, uchráněn nezůstal ani královský hrad. K dalšímu významnému rozvoji města došlo až za vlády Jířího z Poděbrad a jeho následovníků. Ale v roce 1547 se obyvatelé města účastnili vzpoury proti Ferdinandu I. a jako důsledek nezdaru přišlo město o svoje postavení a majetek. V roce 1562 král Ferdinand I. městu částečně vrátil majetek a Hradec Králové se pomalými kroky začal probouzet z letargie. Další velké škody městu zasadil požár v roce 1586 a v roce 1599 epidemie moru. Město se pomalu dostávalo z pohrom které jej postihly až do období třicetileté války. Město bylo zpustošeno nejdříve císařskými vojáky a po té v roce 1639 dobyto Švédy, kteří kolem města vybudovali sypané obranné šance. Byla zničena celá řada domů a ke konci válečného období žila ve městě jen velmi malá hrstka obyvatel. V 17. století se situace ve městě začala pomalými kroky uklidňovat a řada domů byla přestavěna v barokním slohu. V Hradci Králové se usadili jezuité, kteří svou přítomností ovlivnili rozvoj města. Také v 18. století se ve městě negativně podepsalo několik tudy prošlých válek a nepřátelská vojska několikrát město vyplenila a zapálila domy. Jelikož město nedostatečně ochraňovaly šance vybudované Švédy začala výstavba opevnění města a to v druhé polovině 18. století. Po řadě diskusí vojenských odborníků nechal císař Josef II. v roce 1765 přestavět město Hradec Králové na pevnost. V důsledku budování pevnosti byly zničeny dvě předměstí a obyvatelé byli přemístěni do nově vzniklých osad, stavěných za obrannými zdmi. Nedaleký kopec Rožmberk byl zničen, aby posloužil jako stavební materiál a protékající řeky se musely odklonit do nových řečišť, které procházely pod hradbami. Také okolní terén byl upraven, aby při nebezpečí nájezdu byly okolní pozemky pod hradbami zatopeny vodou z řek. Ve městě za hradbami byly postaveny nové účelové budovy a to prachárny, zbrojnice, zásobárny, nemocnice a skladiště. Pevnost byla dostavěna v roce 1789. Kolem pevnosti byly vybudovány 10 metrů vysoké hradební zdi, které měly půdorys osmicípé hvězdice. Vnější opevnění tvořilo osm trojúhelníkových hradeb a do polí byly vybudovány pozice pro dělostřelce. Na soutoku Labe a Orlice byla založena zahrada pro generála, která byla v roce 1868 přebudována na park. Přítomnost vojáků ve městě ovšem nebránila vzniku střediska národního obrození v Hradci Králové, které bylo po Praze druhé nejvýznamnější. Nejznámějším obrozencem v Hradci byl Jan Hostivít Pospíšil, který měl ve městě od roku 1808 tiskárnu a později i knihkupectví a vydavatelství.
Pevnost postavená v Hradci Králové svůj úkol splnila jen částečně. V roce 1866 utrpěla rakouská vojska nedaleko města porážku. Většina obyvatel opustila město a byla posílena vojenská posádka. Rozhodující poslední bitva proběhla na kopci Chlum u Hradce Králové. Prusové vyzvali městskou pevnost ke kapitulaci a po několika neúspěšných pokusech o dobytí okolí města opustili jelikož válka byla ukončena bitvou u Chlumu. Ke konci válečného roku bylo město postiženo epidemií cholery. V roce 1884 byla pevnost na základě rozhodnutí císaře zrušena. V roce 1893 byly městu prodány vojenské objekty a pozemky a započalo se s bouráním hradeb. Poslední památka na pevnost byla ve městě odstraněna v letech 1929 až 1930.
Opevnění města mělo také vliv na rozvoj průmyslu. V roce 1842 začala ve městě pracovat malá dílna, kde se vyráběly žesťové nástroje a v roce 1844 až 1846 byl na území opevněného města založen pivovar. Další továrny byly zakládány za městským opevněním. V roce 1864 se tu začaly vyrábět klavíry dnes světoznámé značky Petrof, vyrostla tu nová strojírna. První vlak po nově postavené trati z Pardubic do Liberce projel městem v roce 1857.
Na dnešní podobě města jako urbanistického celku se podílel tehdejší starosta František Ulrich ( 1895 – 1929) ve spolupráci s významnými architekty Janem Kotěrou a Josefem Gočárem. Jejich plán na výstavbu města se stal základem pro další vývoj města. Stará část města byla podle návrhu architektů od nové výstavby oddělena pásem zeleně a Hradec Králové byl ve 20. a 30. letech 20. století nazýván salón republiky. I přes necitelné zásahy totalitní vlády v 50. až 80. letech se ve městě zachovala jeho urbanistická podoba. Historické centrum města bylo v roce 1962 vyhlášeno městskou památkovou rezervací, tato vyhláška byla v roce 1987 obnovena a rozšířena o památkové ochranné pásmo. V roce 1990 byla k památkové zóně připojena novodobá část zástavby.
Nejvýznamnější církevní památkou ve městě je katedrála svatého Duch postavená v 14. století. Katedrálu zdobí dvě 40 metrů vysoké hranolové věže. Malý kostel stojící v Jiráskově parku byl do města přivezen v roce 1935 z východního Slovenska. Kostel Nanebevzetí panny Marie byl postaven v roce 1654 až 1666. Barokní budova jezuitské koleje byla vybudována v roce 1671 až 1710. V místech kde původně stával královský hrad byl v roce 1709 až 1714 postaven kostel svatého Jana Nepomuckého a biskupský seminář. Dnešní podoba kaple svatého Klimenta je po přestavbě po požáru v roce 1339. V sousedství katedrály byla v průběhu let 1574 až 1589 postavena 72 metrů vysoká Bílá věž. Stavební materiál použitý na postavení věže jsou kvádry bílého pískovce. Původní budova radnice byla postavena ve 14. století, z radnice se dochovaly jen sklepní prostory. Nová radnice byla postavena v letech 1540 až 1588. Věže byly k radnici přistavěny v roce 1768 až 1789. Dnes má radnice klasicistní podobu, získanou přestavbou v roce 1850 až 1852. Hradec Králové má dvě historická náměstí Velké a Malé. Domy na obou náměstích jsou postaveny v gotickém, renesančním a barokním slohu. Historicky významný je Půrkrabský dům v renesančním slohu pocházející z roku 1585 až 1586. Za nejpěknější dům na Velkém náměstí je považována budova U Špuláků, postavená v druhé polovině 16. století a v roce 1750 rekonstruovaná. Jedná se o rodný dům významného starosty města F. Ulricha. Střed Velkého náměstí zdobí mariánský sloup zhotovený v roce 1715 až 1717 z pískovce. Sloup obklopují sochy. Na Malém náměstí byla postavena v roce 1772 barokní kašna se sochou svatého Jana Nepomuckého. V roce 1785 až 1788 byla ve městě postavena budova kasáren, kterou najdeme v Komenského třídě. Tato ulice byla s Velkým náměstím spojena krytým schodištěm nazývaným Bono publico a postaveným v roce 1810. Na přelomu 19. a 20. století byla postavena ve městě celá řada veřejných a administrativních budov. Pseudorenesanční budova školy v dnešní době patřící Střední zdravotní škole, Klicperovo divadlo, Budova Obchodní akademie. V současnosti najdeme v budově rektorát Vysoké pedagogické školy. Budova Vysoké školy pedagogické byla postavena v letech 1899 až 1900. V tomto období byly postaveny také následující významné městské stavby a to úvěrní úřad, Okresní dům, Adalbertium, Gymnázium B. Němcové, budova Léčebny pro dlouhodobě nemocné, budova II. interní kliniky, Borromeum v dnešní době biskupské gymnázium. V této době byla postavena nejcennější budova ve městě, národní kulturní památka, budova Muzea východních Čech. Muzeum bylo postaveno na základě návrhu architekta Jana Kotěry v letech 1909 až 1912. Je to budova postavená z lisovaných a částečně glazovaných cihel. Budova je zdobena sochami dvou sedících žen, které jsou zhotovené z glazované keramiky. Sochy jsou pět metrů vysoké a jejich pojetí znázorňuje Umění a Průmysl. Bronzová socha muže, která je rovněž umístěná na budově muzea, znázorňuje samotné město Hradec Králové. Dále je budova zdobena skleněnými okenními vitrážemi. Zajímavou technickou památkou ve městě je zcela jistě Labská elektrárna vybudovaná v letech 1909 až 1914. Součástí elektrárny je tak zvaný most Hučák, který se vyznačuje pohyblivým segmentovým jezem, postaveným v roce 1911 až 1912. K městským historickým památkám řadíme i další mosty a to Pražský most z roku 1912, Moravský most a k němu příslušející Orlická elektrárna jsou z roku 1910 až 1914. Ve městě najdeme ještě celou řadu významných historických staveb pocházejících z přelomu 19. a 20. století. Jmenujme například secesní evangelický kostel (v jehož areálu je pomník věnovaný mistru Janu Husovi), secesní budova Galerie moderního umění, areál Sokolovny, Městské lázně ( na svou dobu měly bazén s klesajícím dnem a umělým vlnobitím, v dnešní době tu najdeme vodní park), budova Státní vědecké knihovny, Grandhotel Bystrica ( postevaný v roce 1897 a v roce 1911 byla k hotelu přistavěna palmová zahrada), budova Krajského soudu společně s komplexem vězení, budova divadla Drak, která byla původně domovem studentů, Střední průmyslová škola stavební, budova Lékařské fakulty, Poštovní a telegrafní úřad, komplex garáží ( tyto byly ve své době nejmodernější stavbou svého druhu u nás), hotel Avion, palác patřící firmě Steinský-Sehnoutka, budova Komerční banky, Sklářský výzkumný ústav, budova Fakultní nemocnice a v neposlední řadě Hlavní nádraží.
První stavba uskutečněná podle návrhu architekta Gočára je stejnojmenné schodiště u vodní věže Kropáčky, které bylo zhotoveno v letech 1909 až 1910. K dalším budovám nesoucím rukopis tohoto architekta patří Střední průmyslová škola strojnická, Angločeskoslovenská banka, Gymnázium J. K. Tyla, Masarykova základní škola, Sbor církve kněze Ambrože, budova Úřadu města Hradce Králové, předmostí Tyršova mostu. Jeho posledním dílem je označována budova Okresního úřadu, jejíž půdorys tvoří písmeno H.
Dostupné autem po celý rok
Historie - Hradec Králové
Oblast soutoku Labe s Orlicí byla osídlena již v prehistorické době. Výhodné pozice obchodního centra využili Slavníkovci, kteří zde měli sídlo v 10. století. Od roku 1225 se stal hrad s podhradím svobodným královským městem. Město si oblíbili Přemyslovci, kteří zde často pobývali a nechali přestavět i hrad. Václav II. ustanovil Hradec jako věno českým královnám. Bohatství města dokazuje chrám sv. Ducha z počátku 14. století, z doby kdy ve městě sídlila královna Eliška Rejčka. Za husitských válek stál Hradec na straně Jana Žižky, který byl právě zde, v chrámu sv. Ducha, roku 1424 pochován. Slibné postavení Hradce ukončila konfiskace majetku města a ztráta politických práv po nepovedeném odboji města proti císaři Ferdinandovi I. Město ztratilo vůdčí postavení v kraji a hospodářský růst se zastavil. Až primas Martin Cejp z Peclinovce vyvedl město z krize a vrátil mu jeho slávu. Díky jeho působení na radnici došlo k významné renesanční přestavbě města, byla postavena Bílá věž, která dodnes patří mezi hradecké dominanty. Samostatným městem byl Hradec Králové prohlášen roku 1851. Město těžilo z celosvětové technické revoluce a ze zavedení železnice. Za prusko-rakouské války roku 1866 se nedaleko města odehrála rozhodující bitva. Tuto událost si každoročně připomínají řady nadšenců a klubů vojenské historie i množství turistů. Konec 19. století byl ve znamení kultury ale i pokračujícího rozvoje průmyslu. Vzniká např. Klicperovo divadlo a Muzeum východních Čech. Po první světové válce přichází do Hradce architekt prof. Josef Gočár, který se významně zasloužil o urbanistický vzhled města. Město zůstalo významným hospodářským a kulturním střediskem i po druhé světové válce. Jeho historické centrum bylo prohlášeno památkovou rezervací.
Kultura - Hradec Králové
Nejznámější každoroční akcí pořádanou v Hradci je mezinárodní festival Divadlo evropských regionů, který je vždy největší divadelní událostí v České republice. Tradičním se stal i hudební festival „Jazz jde městem – Jazz goes to town“. Pravidelný hudební zážitek nabízí královéhradecká filharmonie. Při oslavách 100. výročí konání Hospodářské, průmyslové a národopisné výstavy se zrodil nápad pořádat každoroční cyklus společenských, kulturních a sportovních akcí nesoucí název REGINA.
Sport - Hradec Králové
Ve městě najdete řadu míst ke sportovnímu vyžití. Například v krytém bazénu, moderním aquacentru, na zimním stadionu či na některém z řady dalších sportovišť.
Výlety - Hradec Králové
Milovníky prvorepublikové architektury nadchne množství budov navržených architektem Josefem Gočárem, ze starších památek zaujme především chrám sv. Ducha ze 14. století či o dvě století mladší Bílá věž. Pozornost si zaslouží budova muzea, které každý rok pořádá zajímavé výstavy. Netradiční podívanou nabízí Obří akvárium. K dalším zajímavostem patří Hvězdárna s planetáriem, Jiráskovy sady na soutoku Labe a Orlice či možnost paroplavby po Labi.
www.hradeckralove.org _(hide) ↑