Hrad Lukov

Mohutné zříceniny rozsáhlého hradu Lukov stojí na zalesněném návrší u stejnojmenné obce v předhůří Hostýnských vrchů. Lukov se nachází ve Zlínském kraji. V příkopu, oddělujícím předhradí od vlastního hradu, se zachovaly zděné mostní pilíře. Z hradu se dochovaly zbytky paláce, věží a obvodových hradeb. Areál je volně přístupný a návštěvníci mohou využívat i naučnou stezku po hradní zřícenině.

Lukov byl postaven jako královský hrad v 1. polovině 13. století a patří tak k nejstarším na Moravě. První písemná zmínka však pochází až z roku 1332, kdy byl hrad v držení Šternberků, kteří ho vlastnili až do roku 1516. Koncem 14. století byla ve stylu vrcholné gotiky přestavěna původní románská kaple a vybudován nový východní palác. Za Matouše ze Šternberka, který podnikal loupeživé nájezdy do širokého okolí včetně Uher, hrad obléhalo a dobylo vojsko Matyáše Korvína. Ve 2. polovině 15. století bylo při následné pozdně gotické přestavbě zcela změněno hradní jádro a současně vzniklo i velké předhradí. Po roce 1516 hrad patřil Kunům z Kunštátu a od roku 1548 Nekšům z Landeka. Za třicetileté války, v roce 1626 se hrad, který tehdy vlastnil Albrecht z Valdštejna, stal významným opěrným bodem vzbouřených Valachů, kteří ho násilně obsadili. V roce 1643 se hradu zmocnili Švédové a při svém odchodu ho značně poškodili. Později význam hradu upadal a majitelé, kteří se zde často střídali, zajišťovali jen minimální údržbu. Ve 2. polovině 18. století vybudovali Seilernové v podhradí nové správní a hospodářské budovy, v 80. letech 18. století byl hrad definitivně opuštěn a zchátral, protože novým sídlem majitelů panství se stal zámek Lešná. Od roku 1984 probíhá na Lukově archeologický výzkum.