Myslibořice
První písemná zmínka o obci je datována rokem 1271. Členové Myslibořického rodu vlastnili mnohé statky a postavení ve vysokých hodnostech ( rod je uváděn mezi zakladateli Oslavanského a Dalešického kláštera). Vůbec patřili páni z Myslibořic původně mezi přední panské rody moravské, avšak časem klesli v majetku i ve vážnosti tak, že v 15. století již byli počítáni mezi vladyckou šlechtu.
Ratibor z Myslibořic byl ve 13. století purkrabím na Veveří. Roku 1217 doprovázel Archleb z Myslibořic krále Otakara II. na výpravě do Bavor, kde svým podpisem pověřil listinu pro biskupství Frisinské. Poslední z Myslibořického rodu Jan z Myslibořic připomíná se naposled r. 1436. S ním vymřel starý rod pánů z Myslibořic.
Poté Myslibořice již často měnily své majitele. Jan z Pernštejna a na Helfštejně, hejtman moravský, prodal roku 1531 tvrz a ves Myslibořice a ves pustou Lykodery, Ostrou Louku, se vším příslušenstvím Václavu Chroustenskému z Malovar. Tento zámožný majitel přikupoval bližší i vzdálenější zboží, a tím statek Myslibořický značně zvětšil. Již roku 1535 získal kupem od Jana Hořického z Hořic a jeho manželky Ludmily z Olbramovic sousední vesnice Lipník. Lhotu, Klučov a Štěpánovice. Roku 1537 koupil od kláštěra Luckého vesnice: Litohoř, Domamil, Pokojovice a Roketnici, r. 1541 od Tristana Hostákovského blízkou ves Ratibořice. Václav připomíná se ještě roku 1547. Jeho přičiněním byly roku 1538 povýšeny na městečko a obdržely zvláštní znak.Myslibořice se tak staly městečkem s tvrzí.
Syn Václava Chroustenského, Jan Rafael Chroustenský, patřil mezi nejzámožnější moravské rytíře a stal se „komorníkem menšího práva v kraji Brněnském“. V čas českého povstání od stavů byl zvolen z rytířstva do poselstva, které vítalo nového krále Bedřicha a připomenulo mu povinnosti k zemi a přání moravského obyvatelstva. Pro zjevnou účast na vzbouření stavů proti Ferdinandovi II. byl Jan Rafael Chroustenský z Malovar odsouzen k propadnutí všech statků, načež císař roku 1627 Myslibořice s vesnicemi Lipníkem, Lhotou a Klučovem prodal hraběti Jindřichovi z Náchoda. Tento však již po třech letech prodal městečko dalšímu majiteli. Myslibořice utrpěly třicetiletou válkou a téměř se vylidnily.Jak skrovně bylo městečko osídleno po třicetileté válce, a to ještě r. 1672, líčí nám vrchnostenská zpráva tohoto roku: „ Vykázán jest 1 rolník, jenž měl 2,5 lánu, 2 celoláníci, 4 čtvrtláníci a 5 domkařů s polem a 3 nově založená místa řemeslnická. Nové pustiny povstaly tři: úmrtím jednoho celoláníka, pololáníka a domkaře.“
Vzestup městečka nastal až na konci 17. století. Tehdy měly Myslibořice právo konání dvou trhů: jednoho v pondělí po Nalezení sv. Kříže, druhého po sv. Jiljí.
V letech 1809 – 1836 hrabě Josef Taaffe Myslibořický statek značně zadlužil. Roku 1836 koupil Myslibořice Jiří Simon svobodný pán ze Siny. Zemským sněmem r. 1847 bylo povoleno v jednu sloučit správy panství Myslibořického a Hrotovského.
Obec Myslibořice se nachází v okrese Třebíč, kraj Vysočina. Zmínky o obci od r 1225. V obci k 1.lednu 2004 žije 701 obyvatel z toho 365 žen a 336 mužů. Obec je samostatná, převážně obklopena intenzivně obdělávanou zemědělskou půdou. V obci je trvale obydleno cca 200 domů. Většina obyvatel bydlí v rodinných domcích. V obci je postaveno 5 bytových domů z toho dva jsou postaveny v letech 1998.
V Diakonii – Domov odpočinku ve stáří žije asi 140 obyvatel. V obci se dále nachází ZŠ, kterou navštěvuje 180 dětí. Do školy dojíždí děti z okolních deseti obcí. V místě je MŠ škola, kterou navštěvuje 25 dětí. V obci je dvakrát týdně praktický lékař, který má svou ordinaci na obecním úřadě. V budově obecního úřadu se dále nachází pošta, knihovna, kadeřnictví, pedikúra. V obci je kulturní dům a dva hřbitovy. Nově vybudované fotbalové hřiště a víceúčelové hřiště.
Dopravní obslužnost. Autobusová doprava, vlastní doprava
Obec má zpracovaný územní plán od roku 1995, jehož zpracovatelem je Ing. arch. Petr Hurník. V současné době dohází ke změně v územním plánu. Jehož změna byla v září letošního roku schválena.
V letošním roce byla dokončena digitalizace územního plánu. Program obnovy vesnice byl schválen v roce 1992 a jednotlivé body tohoto programu jsou postupně plněny.V letošním roce byla zpracována strategie obce na roky 2004 – 2015.
Informace o plánovaných investičních akcích jsou zveřejňovány prostřednictvím vývěsek, dále pak v místním časopisu, popř. beseda s občany.
Dostupné autem po celý rok
První písemná zmínka o obci je datována rokem 1271. Členové Myslibořického rodu vlastnili mnohé statky a postavení ve vysokých hodnostech ( rod je uváděn mezi zakladateli Oslavanského a Dalešického kláštera). Vůbec patřili páni z Myslibořic původně mezi přední panské ...
První písemná zmínka o obci je datována rokem 1271. Členové Myslibořického rodu vlastnili mnohé statky a postavení ve vysokých hodnostech ( rod je uváděn mezi zakladateli Oslavanského a Dalešického kláštera). Vůbec patřili páni z Myslibořic původně mezi přední panské rody moravské, avšak časem klesli v majetku i ve vážnosti tak, že v 15. století již byli počítáni mezi vladyckou šlechtu.
Ratibor z Myslibořic byl ve 13. století purkrabím na Veveří. Roku 1217 doprovázel Archleb z Myslibořic krále Otakara II. na výpravě do Bavor, kde svým podpisem pověřil listinu pro biskupství Frisinské. Poslední z Myslibořického rodu Jan z Myslibořic připomíná se naposled r. 1436. S ním vymřel starý rod pánů z Myslibořic.
Poté Myslibořice již často měnily své majitele. Jan z Pernštejna a na Helfštejně, hejtman moravský, prodal roku 1531 tvrz a ves Myslibořice a ves pustou Lykodery, Ostrou Louku, se vším příslušenstvím Václavu Chroustenskému z Malovar. Tento zámožný majitel přikupoval bližší i vzdálenější zboží, a tím statek Myslibořický značně zvětšil. Již roku 1535 získal kupem od Jana Hořického z Hořic a jeho manželky Ludmily z Olbramovic sousední vesnice Lipník. Lhotu, Klučov a Štěpánovice. Roku 1537 koupil od kláštěra Luckého vesnice: Litohoř, Domamil, Pokojovice a Roketnici, r. 1541 od Tristana Hostákovského blízkou ves Ratibořice. Václav připomíná se ještě roku 1547. Jeho přičiněním byly roku 1538 povýšeny na městečko a obdržely zvláštní znak.Myslibořice se tak staly městečkem s tvrzí.
Syn Václava Chroustenského, Jan Rafael Chroustenský, patřil mezi nejzámožnější moravské rytíře a stal se „komorníkem menšího práva v kraji Brněnském“. V čas českého povstání od stavů byl zvolen z rytířstva do poselstva, které vítalo nového krále Bedřicha a připomenulo mu povinnosti k zemi a přání moravského obyvatelstva. Pro zjevnou účast na vzbouření stavů proti Ferdinandovi II. byl Jan Rafael Chroustenský z Malovar odsouzen k propadnutí všech statků, načež císař roku 1627 Myslibořice s vesnicemi Lipníkem, Lhotou a Klučovem prodal hraběti Jindřichovi z Náchoda. Tento však již po třech letech prodal městečko dalšímu majiteli. Myslibořice utrpěly třicetiletou válkou a téměř se vylidnily.Jak skrovně bylo městečko osídleno po třicetileté válce, a to ještě r. 1672, líčí nám vrchnostenská zpráva tohoto roku: „ Vykázán jest 1 rolník, jenž měl 2,5 lánu, 2 celoláníci, 4 čtvrtláníci a 5 domkařů s polem a 3 nově založená místa řemeslnická. Nové pustiny povstaly tři: úmrtím jednoho celoláníka, pololáníka a domkaře.“
Vzestup městečka nastal až na konci 17. století. Tehdy měly Myslibořice právo konání dvou trhů: jednoho v pondělí po Nalezení sv. Kříže, druhého po sv. Jiljí.
V letech 1809 – 1836 hrabě Josef Taaffe Myslibořický statek značně zadlužil. Roku 1836 koupil Myslibořice Jiří Simon svobodný pán ze Siny. Zemským sněmem r. 1847 bylo povoleno v jednu sloučit správy panství Myslibořického a Hrotovského.
Obec Myslibořice se nachází v okrese Třebíč, kraj Vysočina. Zmínky o obci od r 1225. V obci k 1.lednu 2004 žije 701 obyvatel z toho 365 žen a 336 mužů. Obec je samostatná, převážně obklopena intenzivně obdělávanou zemědělskou půdou. V obci je trvale obydleno cca 200 domů. Většina obyvatel bydlí v rodinných domcích. V obci je postaveno 5 bytových domů z toho dva jsou postaveny v letech 1998.
V Diakonii – Domov odpočinku ve stáří žije asi 140 obyvatel. V obci se dále nachází ZŠ, kterou navštěvuje 180 dětí. Do školy dojíždí děti z okolních deseti obcí. V místě je MŠ škola, kterou navštěvuje 25 dětí. V obci je dvakrát týdně praktický lékař, který má svou ordinaci na obecním úřadě. V budově obecního úřadu se dále nachází pošta, knihovna, kadeřnictví, pedikúra. V obci je kulturní dům a dva hřbitovy. Nově vybudované fotbalové hřiště a víceúčelové hřiště.
Dopravní obslužnost. Autobusová doprava, vlastní doprava
Obec má zpracovaný územní plán od roku 1995, jehož zpracovatelem je Ing. arch. Petr Hurník. V současné době dohází ke změně v územním plánu. Jehož změna byla v září letošního roku schválena.
V letošním roce byla dokončena digitalizace územního plánu. Program obnovy vesnice byl schválen v roce 1992 a jednotlivé body tohoto programu jsou postupně plněny.V letošním roce byla zpracována strategie obce na roky 2004 – 2015.
Informace o plánovaných investičních akcích jsou zveřejňovány prostřednictvím vývěsek, dále pak v místním časopisu, popř. beseda s občany.
Dostupné autem po celý rok
Zajímavé odkazy:
_(hide) ↑
Byl jsem tu
Vaše hodnocení
zpracovávám data...
Vyberte počet hvězdiček
5 hvězdiček znamená nejlepší hodnocení
Děkujeme, Vaše hodnocení bylo úspěšně uloženo.