Zámek Žirovnice

Původně gotický hrad přestavěn na renesanční zámek. Mezi jeho první majitele patřili na počátku 14. století páni z Hradce, později páni z Ústí. Od roku 1485 přešla Žirovnice pod panství kutnohorského rodu Vencelíků z Vrchovišť, kteří nechali celý hrad přestavět a vyzdobili ho freskami, které patří dodnes k jedinečným historickým kulturním památkám. Z erbu Vencelíků byl převzat i nynější městský znak - stříbrný jednorožec v modrém poli.

V polovině 16. století získali žirovnické panství do svého majetku páni z Hradce. Ti pozvali odborníky, kteří se na jejich pozemcích pokoušeli najít ložiska vápence. Jejich snaha však byla marná, stejně jako všechny pokusy o dolování stříbra. Základní obživou obyvatel bylo zemědělství, rozvíjela se také řemesla, zejména hrnčířství, pivovarnictví, výroba cihel a různé druhy textilní výroby.

V období třicetileté války byl celý kraj sužován císařskými i švédskými vojsky, město zpustošeno, značné škody utrpěl i zámek.

Od konce 17. století vlastnili žirovnické panství Šternberkové, kteří se rozhodli zpustlý zámek obnovit. Ubourány byly zbytky poškozeného druhého poschodí, postaveno nové západní křídlo, zámek ztratil charakter pevnosti. Šternberkové také nechali barokně přestavět původní gotický kostel a přispívali i na opravy venkovských kostelů a kaplí, o čemž svědčí jejich znak - osmicípá hvězda - na těchto stavbách.

V roce 1910 odkoupilo celé panství od Šternberků město. Zámek však v roce 1964 vyhořel. Celková rekonstrukce objektu byla ukončena v roce 1992. Zámecké nádvoří i vnitřní prostory zámku jsou využívány při řadě kulturních akcí.

Zámek je veřejnosti přístupný.
Otevírací doba
květen-září, denně kromě pondělí od 9,00 do 16,00
Parkoviště pro osobní automobily a autobusy -100m
Restaurace – 100m

V gotické části je unikátní fresková výzdoba z konce 15. století. Součástí expozice je muzeum perleti a galerie moderního umění. Možnost vyhlídky na okolí je ze zámecké věže.