Kostel sv. Ducha v Mostě

V roce 1995 byla dokončena rekonstrukce bývalého městského barokního špitálu, kde má v současnosti zázemí i Státní galerie výtvarného umění a najdeme zde i stylovou restauraci. V tomtéž začala i oprava gotického kostelíka sv. Ducha, který tvoří přirozenou součást s městským špitálem. Špitální kostel sv. Ducha je dnes nejstarší dochovanou stavbou ze starého Mostu. Až zhruba do třetiny čtrnáctého století byl křížovnický špitál jediným zařízením svého druhu. Pak si město postavilo vlastní špitál před svými hradbami při pražské cestě. Na „pražském“ předměstí tak vyrostla významná stavba - městský špitál s kostelem sv. Ducha, k němuž se váže první písemná zpráva z roku 1351. Je to jednolodní stavba s trojbokým závěrem a s půdorysem obvyklým u ostatních špitálních kostelů v jiných městech. Stavba je podélná, s pravoúhlou plochostropou lodí a pětiboce uzavřeným presbytářem. Interiér je osvětlen dvěma okny a přístupný je lomeným profilovaným portálem. Vnitřní provedení se vyznačuje bohatstvím tvaroslovných článků, podle nichž lze stavbu datovat. Podle jejich provedení jsou dávány do souvislosti s kamenickou hutí pracující od druhé poloviny třináctého století v oseckém klášteře, s jejímiž užitými formami je možno se setkat i u farních kostelů na některých místech Mostecka. Jeden ze svorníků klenebních žeber nee erb řádu křížovníků Božího hrobu na Zderaze, neboť kostel byl filiální k farnímu (děkanskému) kostelu v Mostě, kde Zderazští měli podací právo. Loď kostela je zdobena nástropní malbou od mosteckého rodáka a malíře Jana Václava Tschöppera a hlavní oltář štafírovaný roku 1724 nese obraz Narození Páně ( z doby po roce 1774) od Ignáce Raaba. Kostel je jediným dokladem gotické architektury z doby před rokem 1515. Špitál je obdélný, jednopatrový, trojtraktový, s dlouhou střední chodbou a klenutou lunetovou klenbou. Hlavní průčelí má pět okenních os s patrovou a korunní římsou. Okna jsou ve štukových pásových rámech, střecha je valbová, krytá taškami. V roce 1726 prošel špitál barokní přestavbou.