Benešov je nevelká podhorská, částečně rekreační obec se 600 obyvateli a najdeme ji v oblasti Drahanské vrchoviny, na severozápadním úpatí vrcholku Skalky ( 735 m.n.m.) a severovýchodním směrem od města Boskovice. V blízkém okolí obce jsou malebné lesy. V severní části obce byly vybudované dva kempy. Obec se rozkládá u jižního okraje přírodního parku Řehořkovo Kořenecko a na východní okraj obce navazuje chráněné území přírodní rezervace Pavlovské mokřady, kterou tvoří rašeliniště a mokřady s chráněnými druhy mokřadních rostlin. Severně od Benešova je obec Kořenec a u jižního okraje této obce bylo vybudováno rozlehlé golfové hřiště. První písemná zmínka o Benešově je z roku 1362. V obci stávala tvrz a panský dvůr. V místech kde stávala tvrz byl v roce 1786 až 1787 postaven barokní kostel Povýšení svatého Kříže. V sousedství kostela je litinový kříž z roku 1871. V Benešově byla postavena v roce 1994 kaple panny Marie Bolestné. V obci se křižuje lokální cyklostezka s cyklistickou dálkovou trasou a to Hradec Králové - Břeclav.
Dostupné autem po celý rok
Historie - Benešov
Původní středověké osídlení se datuje do druhé poloviny 11.století. Na vyvýšenině nazývané Karlov byla založena první osada s kostelíkem. Později ve 13.století na tomto místě vyrostl i minoritský klášter. Roku 1327 se majiteli panství spolu konopišťským panstvím stali Sternbergové. Jejich rodový erb byl předlohou městského znaku - zlatá osmicípá hvězda v modrém poli. V období husitských válek bylo město obléháno Janem Žižkou . V pozdějším období zde probíhaly zemské sněmy. Třicetiletá válka znamenala pro město pohromu, ze které se ještě dlouho vzpamatovávalo. Nejvýznamnější úsek Benešovských dějin se váže k období , kdy se vrchností stali šlechtické rody Přehořovských a Vrtbů. V této době vznikla barokní piaristická kolej, která byla významným střediskem vzdělávání a kultury celého kraje. Ke konci 19.století, koupil konopišťské panství František Ferdinand Rakouský - d´Este, a přeměnil je na sídlo hodné následníka habsburského trůnu. Dnešní Benešov je městem s bohatým zázemím pro turistiku a rekreaci, s mnoha atraktivními cíli v okolí a se zachovalým přírodním prostředím.
Kultura - Benešov
Současný bohatý kulturní život města lze přiblížit například výčtem nejrůznějších kulturních objektů. Ve městě pracuje Městské kulturní středisko, jehož součástí je Městské divadlo Na Poště. Návštěvníci města mohou navštívit kino Benešov, nebo některé muzeum či galerii. Je zde Galerie C, Galerie D´Este, Galerie Karlov, Muzeum Podblanicka nebo Muzeum umění Benešov. Netřeba jistě více upozorňovat na velké množství kulturních akcí.
Sport - Benešov
Sportovní zázemí ve městě je rovněž na velmi dobré úrovni. Je zde víceúčelová sportovní hala, zimní stadion (ubytování, restaurace, fitcentrum, sauna, palubová plocha), krytý plavecký bazén (plavecká škola, fitcentrum, solárium, snackbar), fotbalový stadion, Autocamping Živohošť (stany, karavany, mobilní buňky), tenisové kurty (v zimním období vytápěné přetlakové haly), travnaté fotbalové plochy (hobby týmy s možností umělého osvětlení),otevřené koupaliště (letní rekreace), Městské hřiště s umělým povrchem (skateboard, hokejbal, basketbal, malá kopaná), minigolf v areálu zámku Konopiště, nebo si mohou zájemci objednat vyhlídkové lety a letecké kurzy (Nesvačily). Benešovská cyklotrasa je označená č. 0063 a č. 0064. Měří přibližně 44 km. V některých částech vede kopcovitou krajinou, jinde velmi pohodlnými cestami kolem řeky. Prochází krásnou přírodou, v okolí je množství kulturních, církevních a historických památek. Celá trasa začíná u motelu v Konopišti a vede přes Úročnici, Týnec nad Sázavou (trasa č. 0063), kde se napojuje na Posázavskou cyklotrasu č. 19. V Čerčanech se obě trasy rozdělují a trasa č. 0064 směřuje zpět k Benešovu.
Výlety - Benešov
Mezi nejhezčí místa benešovského okresu patří okolí Konopiště, kudy vede několik turistických tras, např. červeně značená cesta podél zámeckého rybníka směřuje na Chvojen s gotickým kostelíkem sv. Jakuba. Zdatnější turisté mohou pokračovat dále na zříceninu hradu Kožlí a odtud zpět po červené do Benešova. Další zajímavá trasa začíná za parkovištěm u zámku a vede do údolí Konopišťského potoka, přes osadu Racek do Měsíčního údolí a ke gotickému kostelu v Poříčí nad Sázavou. Návrat do Benešova je možný vlakem nebo po turistické trase. Jako další výlet doporučujeme návštěvu zámku Český Šternberk, Vrchotovy Janovice, Jemniště a Růžkovy Lhotice. Benešovsko nemá jen zámek Konopiště, ale také mnoho krajinných krás. Namátkou jmenujme okolí bájné hory Blaník, Český Merán a Posázaví, které patří k tradičním místům výletů a dovolených. Vlakové spojení zajistí pověstný „Posázavský pacifik“, který v letních měsících umožňuje přepravu historickými parními vlaky. Podblanická oblast Klubu českých turistů okresu Benešov pečuje přibližně o 800 km značených turistických cest. Mezi nejznámější turistické pochody v okolí Benešova patří pochod Praha – Prčice, pochod Za povidlovým koláčem a Konopišťské toulky. Příznivce rybolovu jistě potěší informace o tom, že krátkodobé povolenky pro rybolov vydává Rybářský svaz, Vlašimská 1927, Benešov, rybářský lístek ( 1 a 3 roky) vydává Městský úřad Benešov, hospodářský odbor, Masarykovo náměstí 100, Benešov, tel. 317 754 111.
Za spolupráci při tvorbě této prezentace děkujeme paní Ing. Haně Zdvihalové z Informačního centra Benešov.
Zajímavé odkazy:
www.benesov-city.cz _(hide) ↑