Zámek v Lanškrouně

Veřejnosti přístupný zámek je jednou z řady historických památek města Lanškroun v Pardubickém kraji. Zámek je patrový dvoukřídlý objekt, v jehož zdivu se dochovaly pozůstatky konventu augustiniánského kláštera. Na západním průčelí zámku jsou dobře patrné lomené oblouky bývalé patrové křížové chodby a bosovaný portál s erby Adama Hrzána z Harasova a jeho manželky Anny rozené ze Sulevic z roku 1601. Zámek je spojen s děkanským kostelem sv. Václava.

Muzeum, které na zámku sídlí, zde představuje dějiny Lanškrounu a jeho osobnosti, historii sklářství na hranici Čech a Moravy aj.

Někdejší klášter byl založen v roce 1371. Již v roce 1425 se však dostal do světských rukou a ve 2. polovině 15. století jej dali Kostkové z Postupic částečně upravit. V roce 1507 se objekt poprvé připomíná jako zámek, tehdy byl majetkem Pernštejnů, kteří v roce 1588 prodali lanškrounské panství Hrzánům z Harasova. Ti využívali zámek nejen jako sídlo správy panství, ale i k obytným účelům. V roce 1601 byl zámek renesančně přestavěn. Od Hrzánů koupili zámek Lichtenštejnové, za kterých objekt v roce 1645 značně poškodil velký požár. Obnova a barokní přestavba zámeckého areálu se pak protáhly až do roku 1716. Po roce 1858 získalo budovy předzámčí město, od roku 1928 je v jeho majetku i celý zámek. Od roku 1934 tady sídlí muzeum a po rekonstrukci v letech 1958 – 1971 i další městská zařízení.