Vřesová studánka

Vřesová studánka (1313 m n. m) se nachází 3,5 km SZ od Červenohorského sedla pod značenou trasou. Podle pověsti objevil Vřesovou studánku lovec, který v těchto místech pronásledoval zraněného jelena. Jelen, když se napil vody ze studánky se uzdravil a zmizel lovci z očí. Později prý se sám lovec vyléčil z těžké nemoci pomocí vody z pramene Vřesové studánky. Jako projev díků zde pak na sloup zavěsil obraz a Vřesová studánka se stala poutním místem.

Později kníže Lichtenštejn, jemuž zdejší kraj patřil, upravil pramen a nechal zde postavit kapli. Císař Josef II. dal později kapli uzavřít a známý obraz "Pět ran Krista Pána" byl z kaple přenesen do kostela ve Velkých Losinách. Ale již kolem roku 1800 byla kaple znovu otevřena. V roce 1850 byla místo dřevěné kapličky vystavěna kamenná kaple, na jejíž stavbu bylo použito kamene z říčky Desné. I když stěny byly až 130 cm silné, tvořily se v nich trhliny, a tak byla kaple v roce 1927 přestavěna na kostelík. Ten v roce 1946 po zásahu bleskem vyhořel.

Chata Vřesová studánka byla vybudována pro potřeby poutníků zřejmě již na počátku 19. století. V roce 1892 vyhořela, ale hned v následujícím roce byla postavena chata nová. V důsledku havarijního stavu byla chata v roce 1988 zbourána. Po prudkém dešti dne 1.6.1921, kdy za pouhé 2 hodiny spadlo 180 mm srážek, došlo na několika místech v povodí Hučivé Desné k sesuvu zemních lavin, a to nejen v odlesněných plochách, ale i v místech porostlých lesem. Laviniště vedle Vřesové studánky, dlouhé až 700 m a široké 15 až 100 m bylo největší. Pod laviništěm vznikly zácpy vysoké 8-10 m, nános byl odhadnut na 50 000 m3 a 2 000 m3 dřeva. Byla stržena řada mostů a v Aníně 3 domy. Laviniště bylo úspěšně asanováno tehdejší Státní správou hrazení bystřin. Strže jsou dnes stabilizovány hrázkami a vegetací. Na toku Hučivé Desné byly zbudovány retenční přehrádky. Nejvyšší má výšku 12 m.