Jezevčí vrch

Jezevčí vrch je výrazný rozložitý kopec (665 m), ležící asi 1,5 km jihozápadně od Heřmanic. Místní lidé jej často nazývají starým jménem Limberk a na některých mapách se také označuje jako Jílový vrch. Znělcový vrchol hory vystupuje nad podložní křídové pískovce, které budují dolní část hory a na jejím západním úpatí vytvářejí nevelké rokle a skalní stěny. K jihovýchodu vybíhají z masivu Jezevčího vrchu dva hřbety s čedičovými vrchy Dubina (467 m) a Dubový vrch (469 m).

Ve vrcholové části kopce je rozsáhlá národní přírodní rezervace, která byla vyhlášena v listopadu 1967. Předmětem ochrany je rozsáhlý a dobře zachovaný přirozený smíšený les na znělcovém podkladu, typický pro oblast Lužických hor. Tvoří jej převážně bučina pralesovitého charakteru, v jejímž bohatém bylinném podrostu nalezneme například žebrovici různolistou, lýkovec jedovatý, kokořík přeslenitý a barvínek menší, na jaře jsou nápadné kyčelnice cibulkonosná a devítilistá, sasanka pryskyřníkovitá a dymnivky. Na samotném vrcholu převládá jilmobukový les s větším počtem statných exemplářů javoru klenu a jasanu ztepilého, ve kterém je velmi bohatý souvislý podrost měsíčnice vytrvalé. Z jejích světlefialových květů se koncem května šíří intenzivní vůně. Níže na svazích přechází bučiny ve smíšený les se smrky a modříny, v jihozápadním cípu rezervace roste borová monokultura s hasivkou orličí. V rezervaci žijí také někteří zajímaví živočichové, jako například čolek horský, skokan štíhlý, užovka obojková, zmije obecná nebo ještěrka živorodá. Vedle jezevce lesního se zde vyskytuje také kuna skalní, tchoř tmavý, lasice kolčava a hranostaj; z ptáků zde žije například krahujec, jestřáb, datel černý, linduška menší, lejsek černohlavý a občas tu hnízdí i výr velký.

Dnes je plochý a lesem zarostlý vrchol kopce bez výhledu a značená odbočka, která na něj vedla, byla v roce 1985 zrušena.