Několik prvních zmínek o hradě, kterému patří následující vyprávění pochází z roku 1275 při krátkodobém pobytu Přemysla Otakara II na strategicky významné křižovatce spojující dva břehy řeky Moravy. Stará Veselská osada která se považovala za hospodářské a kulturní středisko na levém břehu řeky Moravy byla užívána jako průchodiště takzvané svobodné cesty královské Snadný přechod přes řeku a bezpečné spojení dvou břehů umožňovala písečná lavice před Veselským hradem, úkolem kterého tenkrát byla ochrana tohoto přechodu. Veselský hrad byl jednou z uherských pohraničních vodních pevnosti. Rozložení hradu bylo velmi zajímavé.Z východní strany byl omýván bočním ramenem řeky a ze západu zase Svodnicí, jinak nazývanou Přívozní struhou, která nebyla nic jiného než opět moravní rameno.Veselský hrad na malém ostrůvku byl tak pevný, že jeho dobytí r.1315 dalo vojsku Jana Lucemburského hodně úsilí. Znovuzískání zámku a přilehlých oblasti Janem Lucemburským pro český stát znamenalo likvidaci územních úchvatů uherského velmože Matúše Čáka, který se opětovně pokoušel o získání ztraceného území .Po dobu převratných události Veselský hrad byl soustavně obléhán vojsky. V druhé polovině 14. století neklidná doba po vymření Přemyslovců přispěla tomu, že Veselský zámek se ocitl v rukou Šternberků a stal se zdrojem nových užitků pro svého pána Petra ze Šternberka - synovce biskupa Albrechta, pocházejícího z hlavní linie šternbersko-oderské . Příznivý vývoj historii Veselského hradu narušily značné veřejné poměry. Jaroslav ze Šternberka a jeho tchán Jan starší z Lomnice patřily mezi ty, kteří souhlasili s reformním vystoupením mistra Jana Husa a připojili se k protestu, jimž moravští a čeští páni se ohradili 8 května 1415 proti uvěznění Jana Huse a proti obvinění českého království z kacířství. Kněží Veselského panství byli zastánci Husová učení. Když po smrti krále Václava IV. došlo tragickému střetnutí jeho nástupce krále Zikmunda s husitským hnutím v Čechách, zůstal Jaroslav ze Šternberka pod vlivem svého tchána věren katolickému směru. Spolu s cimburským pánem Vokem starším z Holštejna, Jaroslav vytáhl na pomoc králi Zikmundovi na podzim 1420. Oba dva pak padli 1. listopadu 1420 v bitvě pod Vyšehradem. Veselské statky včetně hradu se staly z rozhodnutí krále Zikmunda důležitým nástupištěm proti dvěma sousedním střediskům husitství. Na jaře 1422 král Zikmund se rozhodl vytáhnout proti Ostrohu a ostrožskému hradu, který byl druhým opěrným bodem husitského hnutí ,ve dnech 14. až 16. dubna se sám tažení zúčastnil. Při této příležitosti král Zikmund se uchýlil k několikadennímu pobytu do Veselského hradu se svou chotí Barborou, kde byl jeho pobyt doložen ke dnům 8.-14. dubna a pak ke dni 23. dubna 1422. Veselský hrad zahrál důležitou roli během česko-uherských válek a obzvlášť události kolem 27.července 1469, kdy pravděpodobně za bližší účasti Veselských pánů v prostorech hradu bylo poskytnuto útočiště asi 2000 mužům z uherských jednotek, které následovně násilně se zmocnily města. Pod plameny hořících domů a dělostřelecké palby upadly do zajetí krále Matyáše kníže Viktorín a Jindřich z Lipé.Jejich zajetí a bitevní prohra byli velkou ránou pro krále Jiřího, který pak 6. srpna roku 1470 Veselský hrad a následně i město hrdinně obhájil a obsadil českými vojsky. V době předbělohorské bylo město a hrad tak opevněné , že byli považované za velmi vhodný opěrný bod pro další válečné operace. Měšťané byli hrdí na svou obec a její minulost, že se o ní písemně vyjadřovali jako o městě starožitném a vznešeném. Město i hrad byly na sebe dlouhá léta odkázány z důvodu strategických i hospodářských. Jako vodní pevnost se panské sídlo jmenuje výslovně hradem ještě k r. 1530 a 1562. Situované vpředu směrem k městu bylo obklíčeno vodou i hradbami. Hradby byly zpevněny věžemi, do jedné z nich dal Veselský úředník vsadit lidi ze Lhoty Veselské a Kozojidek. Postupnou úpravou a rozšiřováním měnil se Veselský hrad v jednopatrový zámek, který si přesto udržel svůj strategický význam do první poloviny 16.století. Postupnou změnou váleční techniky se změnila i dosavadní funkce hradu. Počátkem 16 století Heřman z Vojslavic vystrojil svatbu své dceři, která byla ve své historii první známou společenskou událostí hradu velkého rozsahu. Přítomnost šlechty napomáhala povznesení malého veselského města ,vývoji populací napomáhala zase náboženská emigrace.V roce 1655 se uvádí ,že ve Veselském panství sídlilo 309 domácností různého náboženského vyznání. Během třicetileté války Veselský zámek se stal němým svědkem utrpění města a hrůzného podzimku 1623. Město opět doplácelo na svou strategickou polohu podobně jako za českouherských válek. Uherská vojska řádila tehdy stejně v úloze spojence tak i v úloze nepřítele. Koncem 1620 hradní pán Fridrich Vojska chtěl ušetřit měšťany násilnosti a vzepřel se uherskému vojsku. V zámku měl kolem 30 naverbovaných mušketýrů a počítal i s pomocí okolního lidu. Však nejmenovaný uherský šlechtic, kterému svěřil velení zámecké posádky, ho přiměl k tomu, aby poskytl aspoň uherským oficírům přijetí a pohoštění na svém zámeckém sídle. Zmatená bdělost posádky zavinila neštěstí .Uhři v noci obsadili dva domy při mostě a pří spouštění padacího mostu napadli zámek. Násilnosti a vyrabování činily nejen uherští vojáci, bez násilnosti se neobešel příchod vojenských jednotek císařského generála Buquoye které dorazily na hrad 23. ledna 1621. Na podzim tohož roku se odehrála krvavá bitva s vojskem Bethlena Gábora. Střelbou ze zámecké věži zabránili vojáci obranné posádky hradu přístupu k městu. Turci to obešli přes Blatnici, kde byl rozložen tábor tureckých Bethlenových oddílů. Město se bránilo v síle 15.000 mužů položených u Milokoště a u zahrady veselského zámku. Však nakonec přece jen neubránilo. Pivovar, mlýn a padlo zpustošily plameny. Zámek se stále držel a jeho posádka zčásti sestavena z vojínů lichtenštejnského pluku statečně ostřelovala nepřátelské zákopy. Velitelům spojeného vojska nezbylo nic jiného než obložit hrad ze všech stran. Při střelbě ze čtyř kartounů byla sražena jedna polovina tlusté a okrouhlé věži s hodinami v zámeckém rohu. Způsob obrany zámku střeženého posádkou v počtu 300 mužů proti několikanásobné přesile byl nejen skvělou ukázkou odvahy vojáků, ale i skvělým vysvědčením pro zámecká opevnění, které vydrželo 370 vypálených dělostřeleckých ran. Vyhladovělá a blokádou vyčerpaná zámecká posádka musela nakonec hrad spěšně opustit. Bezpečnostní vál před bránou bránil k odchodu, ale přece se jim podařilo se dostat ven dírou ve zdi. Uhři a Němci se přeplavili přes vodu tentýž den .Některým z nich ten krok byl osudným. Při odchodu ze zámku posádka umístila střelný prach nad bránou a nad maštalami .Dvě mohutné exploze zastínily plameny hořící střechy, Němci rozsáhlý požár uhasili. Na druhý den přišli do zámku turecký ataman Bethlen Gábor s markrabětem Janem Jiřím a nařídil jej zapálit. Protože v pokojích, kde leželi císařští vojáci bylo mnoho slámy a dříví, zámek se brzy vzňal. Strašný a ničivý živelní požár nekonečně dlouho sžíral vše co bylo se zámkem spjaté …až vše spadlo. V datování těchto tragických události není v dochovaných historických pramenech jednoty. Jiří Rudolf Přenský – kronikař, který byl účastníkem tragédie se následně ocitl v zajetí Krnovských a podle Přenského vypravování směřujeme to k datu 5. října 1621. Řádění nepřátelského vojska bylo pro zámek zdrcující. Nesčetné hospodářské škody,obrovská kulturní ujma, statisíce padlých vojáků a nevinných obětí. Shořelo vše, co bylo zde v zámku uloženo a uschováno jako na nejbezpečnějším místě. Historické písemnosti, knihy…Zničeno, ukradeno a vyrabováno bylo vše, co jen náznakem mělo hodnotu. V zámku shořela všechna městská privilegia, lejstra purkrechtní, horenská i cechovní. Město bylo „dokonale zkažené a od nepřítele vyvrácené, vypálené, vyrabované a na nejvyšší chudobu, nouzi a psotu přivedené“. Zbylí měšťané a veselský pán Fridrich Vojský záhy se pustili do obnovy. Povinnosti měšťanů bylo udržování dvou mostů, po nichž se jelo do města..Výnos mostního částečně hradil obnovovací práce.Lide se postupně vzpamatovávali, když všechno překazilo, ne-li zhatilo další napadení vojském Bethlena Gábora na podzim roku 1623. Velmi málo písemnosti a faktů se dochovalo. Jen v Pamětech města Veselí z roku 1666. Rozsáhle ničení, tělesné a duševní útrapy lidů a škody napáchané Gáborem nemají v historii kraje obdoby. Zpustošené město se již nebránilo, jen zámek znovu odolával nepřátelům a stal se útočištěm všeho lidu z města i ze sousedních dědin. 2.listopadu 1623 zámek podlehl.Turecké jednotky vnikly do zámku, do zajetí se dostalo přes 700 osob obojího pohlaví včetně vojsky, který posléze s některými jinými z něho unikl. „Veselí bylo zpustošeno,od základu vyvráceno a vypáleno“. 10. března 1625 kardinál Dietrichštejn vyplatil odměnu za válečné služby císařskému uherskému šlechtici Tomáši Bosnyakovi z Magyarbélu a to tak, že převedl na něho Veselí„.Zpustošeným statkem nebyl nadšen. Jsa však uchvácen líbezností jeho polohy dal se přesto do jeho obnovy“. Hodnota Veselského statku byla stále ještě značná. Na výši hodnoceni nic neměnila skutečnost, že zámek Veselí byl od nepřítele vypálen, Předměstí zkaženo, vypáleno a vyrabováno a vesnice většinou pusté. Neskutečně dlouhou dobu trvala obnova zámku, téměř do konce století než zámek nabyl reprezentativního vzhledu. Totiž měl vyjadřovat i významné postavení majitele ve městě.Konečně obytná funkce převládla nad funkcí pevnostní. Jako na jiných hradech nemohly být ani tady původní obytné prostory rozsáhlé. Pohromy z dob třicetileté války značně narušily jeho vzhled,však nezměnily rozsah. Mikuláš Pazmáň z Panasu, který získal zámek v třetí čtvrti 17.století se zabýval opravami a nákladnou obnovou .Ještě v roce 1667 zámek nebyl obnoven v plném rozsahu. Přízemí bylo určené pro účely služební a hospodářské.Čeledínská kuchyně byla hned vedle schodů. V inventáři ze 30.března 1731 se uvádí větší počet místností. Na zámecké věži byly velké bicí hodiny,které spolu se železným zvonem dal pořídit Jan Felix Želecký. Ve starších inventářích se z počátku 18.století se uvádí zvlášť kaple s oltářem Svatých andělů strážných. První majitel z rodu Chorinských byl František Karel, který podlehl nemoci 16.března 1741.Jeho druhorozený syn se ujal oprav,než zemřel 23.června 1812. Jeho dílem je přestavba i konečná úprava veselského zámku ,o kterém hradišťský premonstrát Marian Ulmann v roce 1771 napsal jako o dost elegantním zámku. S konečnou úpravou zámku souvisela i úprava zámeckých zahrad. Zahrada byla doplňkem zámku a taky odrazem dobových uměleckých směrů a názorů na přírodu. Neskutečně dlouho by jsme mohli vyprávět o urozenosti této stavby. V příloze tohoto dopisu najdete situační plánek zámku, architektonické výkresy včetně náhledu a rozměru a taky v neposlední řadě fotografií včetně záběrů z parku. Nenechte se odradit nynějším stavem, který uvidíte na fotografiích. V případě vašeho vážného zájmu a následné prohlídky jistě budete okouzleni krásou a situační polohou zámku, který se nachází v těsné blízkosti nádherného romantického parku, pár metrů od přístaviště Baťova kanálu, v těsné blízkosti městského koupaliště, hvězdárny, hřebčína a tenisových kurtů. V případě vašeho zájmu kontaktujte prosím společnost majitele zámku, a to: Jelena Štěrbová UH CAR s.r.o.Uherské Hradiště, tel 00420 572 554 720, e-mail: [email protected] mluvíme rusky,česky, anglicky. Původně stál na místě zámku hrad, jehož úkolem bylo chránit zemské hranice. Ve 14. století patřil hrad Vartemberkům, pak Šternberkům a od roku 1506 Bilíkům z Kornice, kteří jej přestavěli na renesanční zámek. Jeho úkolem bylo i nadále bránit vpádům z Uher, proto si objekt udržel pevnostní charakter. V roce 1621 však zámek uherskému útoku neodolal a v roce 1645 jej vydrancovali i Švédové. Hrabě Jan z Rottalu nechal pak poničený zámek barokně obnovit. Úpravy a dostavby pokračovaly minimálně až do konce 17. století. Dnešní podobu dala zámku empírová přestavba z doby kolem roku 1840, tehdy byl i upraven a doplněn o řadu drobných staveb původní barokní zámecký park. Po roce 1945 byl zámek účelově využíván, nedávno se zchátralá zámecká budova začala rekonstruovat. Zámek se nachází ve městě Veselí nad Moravou na Hodonínsku v Jihomoravském kraji. Zámek je čtyřkřídlá patrová budova kolem téměř čtvercového nádvoří. Zámek není veřejnosti přístupný z důvodů rekonstrukce. Kolem se nachází rozsáhlý zámecký park. Romantickou atmosféru umocňuje umístění zámku. Je obtékán řekou a vodním kanálem. Zámek tvoří výraznou dominantu města Veselí nad Moravou. Dostupné autem po celý rok