Děvín v Pavlovských vrších
Děvín v Pavlovských vrších
Děvín je se svými 550 m.n.m nejvyšším vrcholem Pavlovských vrchů a zároveň národní přírodní rezervací Děvín a jádrovým územím CHKO Pálava a BR Dolní Morava. Na vrcholu Děvína jsou dvě oddělené šupiny vápenců. Vápence tvoří řadu skalních útesů, menších skalek a soutěsku. Hranu soutěsky tvoří svislé stěny vápenců s krasovými dutinami. Část západního úbočí Kotelné tvoří mohutné skály Martinky s velkou rozsedlinou a vklíněným balvanem tvořícím nepravý skalní most – tzv. Velký špunt. Na úpatí velké skalní stěny na úbočí Děvína je zachováno oblast s hojným výskytem měkkýšů. Severozápadní a jihovýchodní úpatí Děvína a Kotelné porůstají prvosenkové dubohabřiny. Na sušších místech s mělčí půdou je nahrazují druhově bohaté dřínové a mahalebkové doubravy. Prudké severozápadní svahy Děvína a Kotelné kryjí suťové lesy. Nad nimi se na samém úpatí skal je velmi bohatý bylinný podrost. Ve skalách nad Soutěskou a na severovýchodním svahu Děvína se nachází jediná lokalita písečnice velkokvěté v českých zemích. Na jaře tu můžeme vidět na skalních stepích nejpočetnější populaci kosatce nízkého v českých zemích. Pod zříceninou hradu Děvičky má svou jedinou lokalitu v ČR maceška nejmenší. Kromě chráněných a vzácných druhů rostlin se tu vyskytují i vzácné a chráněné druhy živočichů. V rezervaci byly vysazeny četné exotické dřeviny, např. zeravy, jírovce maďaly, a ovocné stromy. Na úpatí Děvína existovala lidská sídliště již v mladší době kamenné. V blízkosti sedla pod Děvičkami je doložena existence opevněného sídliště z mladší doby bronzové, jehož valy jsou dosud zřetelné. Pozdně románský až raně gotický hrad Děvičky je poprvé doložen počátkem 13. století. Ze 14. století pocházejí již málo patrné zbytky hradu Neuhaus na severním vrcholu Kotelné.