České Budějovice - Města a obce
Turistik.cz > Celá ČR > Kraje > Jihočeský kraj > Okres České Budějovice > České Budějovice
Všechny kategorie > Města a obce
České Budějovice
České Budějovice jsou hospodářskou i kulturní metropolí jižních Čech. Leží v nádherné krajině na soutoku řek Vltavy a Malše. Díky této poloze a kráse nazval město České Budějovice spisovatel Jan Neruda českou Florencií. Nachází se zde množství pozoruhodných památek. Centrum města s krásným náměstím je památkovou rezervací.
České Budějovice jsou metropolí Jižních Čech. Město je obklopeno velkým množstvím rybníků. Velká část jsou chovné rybníky, několik rybníků slouží také k rekreačním účelům. Na rybnících určeným ke koupání jsou vybudovány pláže a případně také kempy. Západním směrem od Českých Budějovic se rozkládá chráněné krajinná oblast Blanský les a východním směrem chráněné území Třeboňské rybníky. Městem protéká řeka Vltava, do které v centru města ústí řeka Malše. U severního okraje města je na řece Vltavě vybudována umělá slalomová dráha. Ve městě i v jeho okolí je vybudovaná síť cyklostezek. Trasy jsou vhodné i pro rodinné výlety na kolech, v okolí Českých Budějovic najdeme jen mírně vlnitý terén s malými rozdíly nadmořských výšek. Z města je do nedaleké Hluboké nad Vltavou vybudována cyklostezka, kterou je možné využít i pro jízdu na kolečkových bruslích. U východního okraje města u Rudolfova je na úbočí kopce Dlouhý vrch ( 551 m.n.m.) vybudována sjezdová trať s lyžařským vlakem. Tato trať je v zimě využívaná lyžaři a v letním období slouží vyznavačům paraglidingu. Jihozápadním od města se rozkládá prostor vojenského letiště. Pro sportovní a vyhlídkové lety je určeno malé letiště severním směrem od Českých Budějovic u obce Hosín. Z města vede velká řada značených turistických tras. Cesty nás povedou kolem soustavy rybníků, zavítat můžeme i na vycházkový okruh po Mějském lese nebo můžeme navštívit ZOO Ohrada na okraji města Hluboká. Vydáme-li se z Českých Budějovic proti toku řeky Vltavy projdeme kolem zříceniny hradu Maškovec a dojdeme ke zřícenině hradu Dívčí kámen. Město nechal založit král Přemysl Otakar II., kolem ústí Malše do Vltavy v roce 1265. Bylo vybudováno velké prostorné náměstí a byl postaven kostel a klášter. Z náměstí vedly pravidelně se protínající ulice. Město bylo včetně obranných hradeb dokončeno v roce 1304. Obranné zdi byly 7 metrů vysoké a posílené půlkruhovými věžemi. Ve 14. století byly hradby ještě posíleny vybudováním velkých hranolových věží. Pod těmito hradbami byl ještě parkán s vysokou hradbou. Vstup do města zajišťovaly tři hlavní brány a to Pražská, Rožnovská a Svinenská. V roce 1825 byly hradby odstraněny. Do dnešní doby se dochovaly zbytky hradebních zdí a dvě strážní věže, Železná panna a Rabenštejnská. Vrchnost ve městě byla německá a řadila se ke katolíkům. Za husitských nepokojů bylo město na straně císaře Zikmunda. Husité však příznivě ovlivnily české měšťany a posílily vliv Čechů na správě města. V polovině 15. století byl purkmistrem první Čech, Ondřej Puklice ze Vztuh, stoupenec krále Jiřího z Poděbrad. V roce 1467 byl tento purkmistr německými měšťany zavražděn a město se odvrátilo od Jiřího z Poděbrad. V roce 1547 při protihabsburském povstání patřilo město ke stoupencům krále Ferdinanda I. V 16. století se ve městě rozvíjela nejenom řemesla, ale kvetl i obchod se solí. V nedalekém Rudolfově byla v této době objevena ložiska stříbra a začala těžba tohoto kovu. V roce 1569 pracovala ve městě také mincovna. V roce 1611 bylo město napadeno a vyrabováno vojsky sloužícími Pasovskému biskupovi. V roce 1618 v období stavovského povstání město nepodlehlo stavovským vojskům a zůstává dále věrné Habsburkům. V letech 1631 až 1632 kdy byla Česká země napadena saskými vojsky, poskytlo město útočiště pražským úředníkům, kteří v místním farním kostele ukryly české korunovační klenoty. V roce 1641 byly České Budějovice hodně postiženy rozsáhlým požárem. V roce 1741 napadl a držel město ve své moci bavorský kurfiřt. V roce 1744 hostilo město nedobrovolně Prusy, kteří opustily město až po bitvě s vojáky pandura Trencka. V roce 1832 byl zahájen provoz na koněspřežné dráze vedoucí z Českých Budějovic do Lince. Byla to první železniční trať v Evropě. Ve městě jsou dochovány pozůstatky kolejí a několik budov, dnes chráněné jako národní kulturní památka. V roce 1847 započala ve městě výroba tužek a keramického nádobí v továrně Hardtmuth. V roce 1960 bylo vybudováno ve městě rozsáhlé Výstaviště, kde probíhá každoročně řada výstav. České Budějovice jsou také univerzitním městem, sídlí tu Jihočeská univerzita a také řada středních škol. Rozlehlé náměstí ve městě má čtvercový půdorys a patří mezi největší náměstí v Čechách. Kolem náměstí jsou historicky cenné domy postavené v gotickém a renesančním slohu. Řada domů je postavena s podloubím. Náměstí dominuje renesanční budova radnice postavená v roce 1555. Dnešní barokní podoba radnice je po přestavbě v roce 1727 až 1730. Radnici zdobí pěkné průčelí se sochami a štítem, ze kterého vybíhá trojice věží. K historicky cenným stavbám na náměstí řadíme dům U černého medvěda, Arnoldův dům. Tento původně patřil purkmistrovi Puklici. Dále Čermákův dům, U jezdce svatého Jiřího, U zlaté hvězdy a dům U bílé Labutě. Ve středu náměstí stojí mohutná barokní Samsonova kašna ozdobená sochou Samsona krotícího lva. Kašna pochází z let 1720 až 1727. V rohu náměstí stojí 72 metrů vysoká renesanční Černá věž postavená v roce 1550 až 1578. Na vrcholku věže je zpřístupněna rozhledna, která poskytuje malebný pohled nejenom na město,ale také na okolí. Za příznivého počasí jsou z věže vidět chladírenské věže jaderné elektrárny v Temelíně. V ulicích přiléhajících k náměstí najdeme další řadu historických staveb, jmenujme původně gotickou budovu Masných krámů, později upravenou v renesančním slohu. Tento dům byl v polovině 20. století rekonstruován a přestavěn na restauraci. Na nedalekém menším náměstí stojí budova Staré solnice. Dům byl postaven v roce 1531 a původně sloužil jako zbrojnice, která byla později přestavěna na sklad soli. Jižním směrem z náměstí v bývalém strážním domku železniční stanice je umístěno muzeum věnované koněspřežné železnici. K významným budovám ve městě musíme také zařadit Jihočeské divadlo postavené v roce 1819, jehož interiér je empírový. Budovu Jihočeského muzea postavenou v letech 1898 až 1901 v novorenesančním slohu. V Českých Budějovicích najdeme nemalou řadu církevních památek. Chrám svatého Mikuláše, jehož dnešní podoba je po přestavbě v gotickém a barokním slohu. Biskupská katedrála byla postavena v roce 1785. Nejstarší církevní stavba ve městě je dominikánský klášter s cihlovou bazilikou Obětování panny Marie ze 13. století. Kapucínský klášter sloužící dnes jako bohoslovecká fakulta byl postaven v letech 1614 až 1786. K areálu patří i renesanční kostel svaté Anny, barokní budova biskupské rezidence a původně piaristická kolej postavená v letech 1763 až 1769. K výčtu historických budov řádíme i stavby, které najdeme v okrajových čtvrtích města. Na Brněnském předměstí je historicky cenná novorenesanční budova nádraží postavená v letech 1904 až 1908. Linecké předměstí se pyšní stavbou vodárenské věže, které pochází z let 1721 až 1724 a v roce 1882 byla přestavěna. Na Pražském předměstí je hned několik historických budov. Původní budova špitálu postavená v barokním slohu, později upravená rokokově a v dnešní době v ní najdeme Památkový ústav. Také dvě budovy postavené v empírovém slohu a to Eggertova vila a Ústav pro hluchoněmé. Ve městské části Čtyři Dvory stojí empírová budova hostince U slovanské lípy a rovněž empírová stavba Lannovy loděnice s nedalekou vilou. V blízkosti je barokní dům, který patřil loďmistrovi. Pro velké množství historických památek a pro uchování původního středověkého půdorysu bylo město vyhlášeno městskou památkovou rezervací. Dostupné autem po celý rok
Historie - České Budějovice
Město bylo založeno králem Přemyslem Otakarem II. v roce 1265. Pravidelný půdorys města, jehož střed tvoří rozlehlé čtvercové náměstí, patří k vrcholům středověkého urbanismu v Čechách. Výhodná poloha města poblíž obchodních cest vedla k hospodářskému růstu a již na přelomu 13. a 14. století mělo město dva skvostné chrámy a pevné hradby. Hospodářský růst ještě více podpořil Karel IV., který, mimo jiné, nařídil kupcům projíždět Budějovicemi a nabízet zde své zboží. V průběhu husitských válek představovaly katolicky orientované Budějovice pevnou baštu proti husitům. Naproti tomu tradicí se stala obchodní válka s rodem Rožmberků, která mnohdy přerostla v ozbrojené potyčky. V té době patřilo město k největším v Českém království. Z téměř 4000 obyvatel byly ze dvou třetin němci, minoritní menšinu tvořili i Židé. V 16. století nastal nový rozkvět města, způsobený zejména zisky z těžby stříbra, z vaření piva či z rybničního hospodaření. Díky novým příjmům získalo město půvabnou renesanční tvář, byla postavena nová radnice a postavena věž, které se dnes říká „Černá“. Během stavovského povstání a následné třicetileté války se Budějovice přiklonily na stranu císaře a odolaly všem útokům stavovské armády. Město se stalo strategicky důležitou pevností obklopenou moderními hradbami. Válkou téměř netknuté Budějovice z více než poloviny zničil roku 1641 požár. Následná obnova trvala desetiletí a nové barokní stavby daly městu jinou tvář. Bylo vystavěno i mnoho nových, především církevních staveb. Roku 1785 bylo založeno českobudějovické biskupství. Devatenácté století přineslo technický pokrok a s ním spojený rozvoj průmyslu vedoucí také k velkému přílivu obyvatelstva. Evropským unikátem se stala první koněspřežní železnice spojující Budějovice s rakouským Lincem. Ta byla ke konci století nahrazena tratí pro parní lokomotivy. Počátek dvacátého století byl stále ve znamení růstu, poznamenaného až oběmi světovými válkami. Po druhé světové válce byla založena dnešní Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity a město zaznamenalo další rozvoj. Do devadesátých let minulého století se počet obyvatel zdvojnásobil. V dnešní době jsou České Budějovice sídlem úřadu Jihočeského kraje.
Kultura - České Budějovice
Ve městě se konají sezónní trhy a s nimi spojený kulturní program. Další možnost kulturního vyžití nabízejí místní divadla či kinosály. Z muzeí vyniká především muzeum koněspřežky.
Sport - České Budějovice
Kromě klasických sportovišť jakými jsou bazény, hřiště pro míčové hry, zimní stadion a dalších naleznete v okolí města několik jízdáren či proti proudu Vltavy nespočet půjčoven loděk a raftů pro sjezd nejkrásnější části řeky od Lenory po České Budějovice.
Výlety - České Budějovice
Náměstí Přemysla Otakara II. patří k nejkrásnějším náměstím v ČR. Ze všech stran je lemováno barokními měšťanskými domy s loubím. V jeho středu nalezneme barokní Samsonovu kašnu z 18. století. Nedaleko kašny je v dlažbě zasazen tzv. bludný kámen, na jehož místě stávala ve středověku šibenice. Na náměstí stojí také bohatě zdobená radnice se sochami 4 ctností v nadživotní velikosti. V těsném sousedství barokního chrámu sv. Mikuláše se tyčí nepřehlédnutelná dominanta města – Černá věž vysoká 72 metrů, sloužící jako zvonice a současně také jako vyhlídka. Piaristické náměstí obklopují nejstarší budovy ve městě, včetně nejstarší dochované stavby kostela Obětování panny Marie z roku 1265. V Panské ulici nalezneme unikátní gotický srub z 15. století a Rabenštejnskou věž - součást původního opevnění. Zbytky tohoto opevnění nalezneme už jen u břehů Malše a slepého ramena Vltavy. K novodobým zajímavostem patří hvězdárna a planetárium. Řada zajímavých turistických cílů je i v okolí města. Za všechny můžeme jmenovat blízký zámek Hluboká nad Vltavou, nebo památku UNESCO vesnický skanzen Holašovice.
byli zde (4)
-
nic moc město, nenašli jsme žádnou prima restauraci, o víkendu všechno zavřené :-(
-
S přítelem jsme si naplánovali dovolenou po Jižních Čechách na kole. Po návštěvě zámku Kratochvíle a vesničky Holašovice jsme se zastavili v Českých Budějovicíh. Podívali jsme se na největší náměstí v České republice, poslechli si vyzvání zvonků na radnici, udělali fotky u velkolepé kašny a u bludného kamene, když v tom můj přítel dostal "zase" hlad. U nás v Uherském Hradišti je jedno nonstop bistro, kterému nikdo neřekne jinak než "hladové okno" a přítel zvolal. Já mám hlad, kéž by tady bylo hladové okno.. Z náměstí jsme přešli do ...