Vlčnovská Jízda králů

Kraj: Zlínský kraj

Okres:Uherské Hradiště

Město:Vlčnov

    Jednou z nejpůsobivějších tradičních lidových slavností, související s oslavou letnic, je tzv. jízda králů. Tato starobylá, obřadní, úchvatná folklorní podívaná s řadou divadelních prvků byla původně rozšířená a pěstovaná v mnoha českých i moravských regionech naší země a doklady o obdobné lidové „volbě krále a pořádání královských průvodů“ jsou známy dokonce po celé Evropě. Zatímco v Čechách se začal vytrácet, ještě v 19. století se tento zvyk držel téměř na celé Moravě.

    Do dnešních dnů se však udržel jen v několika málo vsích na jihovýchodní a střední Moravě, na Slovácku a na Hané, přičemž v původním provedení a pravidelně se tento obyčej dochoval pouze ve Vlčnově. Ještě v polovině 20. století byla vlčnovská jízda králů pořádána o svatodušním pondělí, po roce 1953 se přesunula na neděli, a protože její popularita stále stoupala, došlo v roce 1964, kdy obec slavila 700. výročí založení, k rozšíření programu a místo pohyblivých svatodušních nedělí bylo datum konání této národopisné přehlídky, tzv. vlčnovských slavností, ustaveno na poslední květnovou neděli.

    I letos se Vlčnov rozzáří nádhernými barvami lidových krojů, a to ve dnech 23.-25. května. Po celý tento víkend je pro návštěvníky Vlčnova připraven bohatý program – vystoupení různých folklorních souborů, výstavy, tradiční jarmark, představení zdejších lidových krojů, zvyků i architektury, tancovačka, posezení u cimbálu, ochutnávka místní kuchyně, ale i skvělého zdejšího vína či slivovičky, prohlídka okolních vinohradů a návštěva místních vinohradnických staveb, tzv. „búd“, vrcholem slavností je pak nedělní pestrobarevná jízda krále s družinou na opentlených koních.

    Královský doprovod, sestávající z pobočníků, praporečníků, vyvolávačů a výběrčích, tvoří tzv. legrúti, původně tedy chlapci odvedení právě na vojnu. Dnes jsou to mládenci, kteří v daném roce dovršili 18 let. V jejich středu se veze na bělouši mladý král, volený z chlapců ve věku 10-12 let, oděný do ženského kroje a třímající v ústech na znamení mlčenlivosti růži. Vedle něj jedou dva pobočníci – pážata – s tasenými šavlemi, střežíce jeho bezpečí. Průvod projíždí vesnicí a chlapci vyvolávají různé (po staletí stále stejné, dané) vtipné verše na oslavu svého krále a jako pobídku pro jeho obdarování.

    Stát se součástí této družiny se mládencům poštěstí pouze jedinkrát za život. Původ a stáří tohoto obyčeje, jehož výklad byl v různých oblastech spojován s jinou legendou, je do jisté míry obestřen tajemstvím. Zatímco na Hané je jízda králů spojována s postavou krále Ječmínka, moravskoslovácká jízda králů je dávána do souvislosti s pověstí o uherském králi Matyáši Korvínovi. Jedna, ta známější verze praví, že se jedná o krále Matyáše, který v roce 1469 po prohrané bitvě s českým králem Jiřím z Poděbrad prchal v přestrojení za ženu za doprovodu svých věrných zpět do Uher. Druhá verze naopak tvrdí, že se jednalo o Viktorina, syna krále Jiříka, vězněného uherským králem na jeho sídle v Trenčíně. Byl ale vysvobozen a prchal s družinou svých osvoboditelů, maskován ženskými šaty zpět do vlasti.

    Je asi přirozené, že by se lidé chtěli dopátrat skutečného původu tohoto zvláštního obřadního obyčeje, a tak v průběhu staletí vznikaly různé romantické legendy, které vlastně nemají opodstatnění. Původ jízdy králů je pravděpodobně mnohem starší, počínající se možná už v době velkomoravské a související s dospělostním obřadem, tedy přijímáním chlapců do řad bojovníků. Ale ať už je to jakkoli, stojí to zato!

Autor: Karolína Tietjenová - www.turistik.cz

Vložil: Uživatel 66

Vytvořeno: 2008-05-04 00:00:00