Úštěk, Helfenburk a dech minulosti

Kraj: Ústecký kraj

Okres:Litoměřice

Město:Úštěk

    Málokteré městečko vám nabídne tolik zajímavostí jako právě Úštěk nedaleko Litoměřic. Jakmile návštěvník navštíví toto místo, ovane ho dech minulosti, zašlé slávy a dávného bohatství: protáhlé náměstí lemují starobylé měšťanské domy se zdobenými štíty a podloubím, kolem nich se rozplétá labyrint úzkých uliček. Přirozenou dominantu stále tvoří kostelní věž a nikoli paneláky, přičemž několik moderních objektů nenarušuje celkový dojem. Nechybí ani bývalý hrad, paradoxně situovaný přímo do městské zástavby. Postupem času k němu excentricky přibyl komín, protože se začal využívat jako sladovna. Úctu naopak vzbuzuje kamenné zdivo protilehlé Pikartské věže, někdejší součásti opevnění.

Ale popořádku

    Rozlehlý rybník Chmelař znají v Úštěku a jeho okolí snad všichni, najdete ho nedaleko vlakového nádraží, a je to jedno z nejnavštěvovanějších koupališť v tomto regionu. Má však jednu nevýhodu, v létě je tu vždy hodně lidí a platí se zde vstupné.

    Pokud se ovšem vydáte od nádraží na druhou stranu, dojdete na zachovalé náměstí s velkým barokním kostelem, který vám bude povědomý hned z několika filmů. Natáčel se tu kupříkladu film Kolja a muzikál Rebelové. Kostel sv. Petra a Pavla byl postaven v letech 1764 - 72 na místě staršího kostela svatého Michala ze 14. století. Kostel byl postaven ve slohu pozdního baroka. Na římse západního průčelí jsou po obou stranách věže umístěny sochy sv. Petra a Pavla z doby kolem roku 1770.

    Nejcennějším je obraz na hlavním oltáři od Karla Škréty z roku 1656, který zobrazuje pannu Marii v rozhovoru se sv. Petrem a Pavlem. Za pozornost stojí kamenná křtitelnice nezvyklého typu a rokokových tvarů. Dřevořezby jsou dílem místního řezbáře Jiřího Vančury, který je také tvůrcem vyřezávané kazatelny. Skříně varhan se dochovaly v původní podobě, postavil je truhlář Ambrož Tauchmann z nedaleké Hoštky. Stroj varhan je novější z roku 1915 od Jindřicha Šifnera z Prahy.

    Když už jsme na náměstí. Bylo by velkou chybou minout tzv. Pikartskou věž - Panský dvůr. Jde o nejsilnější a nejmohutnější věž městského opevnění. Byla postavena roku 1428 za husitského hejtmana Václava Cardy z Petrovic (odtud název Pikartská, tak byli husité hanlivě označováni svými odpůrci). Sloužila k zesílení obranyschopnosti úštěckého hradu. Později až do roku 1947 byla věž využívána pro obytné účely. Věž je postavena z pískovcových kvádrů, zdi jsou téměř dva metry silné, má 4 podlaží, přičemž poslední je o něco nižší než ostatní, protože věž roku 1859 vyhořela a už nebyla obnovena v původní výši. V současné době věž slouží jako galerie a muzeum.

    Za pozornost stojí rovněž Židovská synagoga v Podskalské ulici.Unikátní věžovitá stavba byla jádrem staré židovské čtvrti. Po náročných opravách započatých ve druhé polovině 90. let dnes slouží ke kulturním účelům.

Pojďmě nyní dál

    Od synagogy vás dovede směrovka infosystému ke zdejšímu unikátu – "ptačím domkům“. O jejich vznik se přičinili italští dělníci, kteří tu v 19. století budovali i železnici. Z náměstí vede hned několik strmých uliček se schody do údolí pod městem, kde stávaly malé domky zemědělců a řemeslníků. Bydlí se tu dodnes, stupňovité zahrady a stavby namačkané jedna na druhou dýchají atmosférou foglarovek. Úštěk je vůbec městečko, které se vyplatí projít sem a tam několikrát, pokaždé objevíte nějaký zajímavý detail nebo zákoutí.

Hurá do okolí

    Pojďme se nyní podívat kousek do okolí. Jen tři kilometry od Úštěka najdete vesničku Ostré. Pokud pojedete autem, zaparkujte na návsi u hospody a vystoupejte zhruba pět set metrů ke dvěma opuštěným barokním zvonicím na kopci nad vesnicí. Díky několika nadšencům se sem opět vrací život, a to i ten kulturní. Byly vykáceny náletové dřeviny a celé prostranství je zvelebeno tak, že je z plošiny se zbytky soch široký výhled na Úštěk i okolní kopce a na zámek s klášterem a kostelem v Konojedech. Je jen obrovskou škodou, že zámek je dnes v naprosto dezolátním stavu. Jde o mohutný komplex bývalého kláštera servitů, který byl založen v roce 1746 Františkem Rudolfem Sweert - Šporkem. Po zrušení řádu servitů v Konojedech odkoupil klášter od státu za 60 000 zlatých syn jeho zakladatele a přestavěl jej v roce 1785 na zámek. Areál byl až do počátku 90. let ve správě armády, poté byl zprivatizován a dnes je na pokraji zkázy. Kostel a klášter získal alespoň novou střechu. Je však pro veřejnost uzavřen a jen stěží odolává nájezdům vandalů a zlodějů.

Cesta na hrad a zpět

    Pokud se vydáte z Ostrého po silnici zpět k městu, hned za posledním stavením odbočuje vlevo místní červená značka, která vás po dvou kilometrech zavede na hrad Helfenburk, kterému se také říká Hrádek. Stezka sleduje okraj údolí, klesá a stoupá, v několika místech mezi stromy uvidíte probleskovat pískovcové kvádry věže překvapivě rozlehlého hradu. Ten vás určitě nezklame. Vyrůstá ze skalního masivu jako bludiště průlezů a chodeb obklopené mohutnými zdmi. Hrad je pro veřejnost volně přístupný.

    Zpět se můžete vrátit zase po červené značce, celý okruh má asi 5,5 kilometrů. Druhá možnost je zkrátit si cestu po žluté značce údolím Hrádeckého potoka. Asi po kilometru opět narazíte na červenou a můžete se vydat vpravo do kopce Ostrého, nebo pokračovat po žluté údolím až do Úštěka, kde se po namáhavé cestě můžete dobře najíst například v restauraci pod Podloubím..

    Rád bych připomenul i jednu zajímavou pověst. Ta se zde traduje už hodně dlouho. V údolí, které vede od hradu Helfenburk směrem k obci Blíževedly se za temných nocí zjevuje jezdec na koni, který lidem, které v noci potká, doslova ukroutí hlavu. Jde o tajemného rytíře, který žil na hradě Hřídelík, což bylo středověké vězení pro kněze. Prý je možné jej v lesích potkat i dnes a raději se mu vyhněte. Na nepoctivce má prý spadeno.

Autor: Milan Doležal - www.turistik.cz

Vložil: Uživatel 66

Vytvořeno: 2007-09-14 00:00:00