Zašlá sláva středověkých Velhartic

Kraj: Plzeňský kraj

Okres:Klatovy

Město:Velhartice

    Pod jménem Velhartice se většině turistů asi vybaví hrad na řekou Ostružnou. Stejně se ale jmenuje i obec, kterou nejdete mezi městy Sušice a Klatovy. Na internetu se kromě hradu ničím zajímavým neprezentuje a přesto je oblíbeným místem výletníků – zejména jako výchozí bod do hezkého okolí.

    Původní osada byla založena ve 12. stol. Dominantou podhradí je nejstarší velhartická památka, románský kostel Nanebevzetí Panny Marie ze 13. století, v pozdějším období rozšířený a přestavěný do současné podoby. V roce 1773 byl také dostavěn hřbitovní kostel Máří Magdalény, který stojí na jihozápadní straně asi 1 km od obce. Tento hřbitov údajně inspiroval K. J. Erbena ke zpracování balady Svatební košile. V roce 1444 získaly Velhartice městská práva a v 16. stol. právo rýžovat a dolovat zlato a pořádat trhy. V této době patřily k nejbohatším městečkům v oblasti. Dne 6.května 1945 bylo městečko osvobozeno americkou armádou. V poválečných letech odešlo mnoho rodin a počet obyvatel výrazně poklesl. Následovala likvidace místního průmyslu, mlýnů a dalších živností.

    V dnešní době mají Velhartice méně než 500 obyvatel. Jsou ale oblíbeným místem letních hostů pro svoji polohu na okraji Šumavy, romantickou scenérii hradu a příjemné okolí. Jezdíval sem rád i Jan Werich a to od dětství až do pozdního věku.

    Na začátku 14. století byl nad osadou postaven pánem z Budětic hrad, který byl přebudován Buškem starším z Velhartic a jeho synem Buškem v mohutné sídlo. Bušek starší byl od roku 1333 komorníkem Karla IV., tehdy ještě sedmnáctiletého kralevice, který se vrátil z Francie. Zůčastnili se spolu několika tažení do Itálie a když v roce 1337 Bušek zemřel v Meranu, na jeho místo nastoupil jeho syn, který se z komorníka vypracoval až na správce a maršálka královského a císařského dvora. Po Karlově boku stál do své smrti v roce 1371. Panství bylo v majetku pánů z Velhartic až do roku 1390, kdy vymřeli po meči a sňatkem majetek přešel na pány z Hradce. Za jejich působení došlo k zajímavému stavebnímu rozvoji. Menhart z Hradce, nejvyšší purkrabí Království českého a významná osobnost doby husitské i pohusitské, nechal postavit mohutné opevnění a hranolový donjon (obytná věž zvaná Putna), kde stěny mají místy tloušťku až 3 metry. Byl take přistavěn Rajský dům a 32 metrů dlouhý kamenný most na pilířích, spojující paláce s věží. Páni z Hradce, kteří se mimo jiné postavili proti Jiřímu z Poděbrad, uchovávali na hradě několik let i korunovační klenoty. Ty odvezl z Karlštejna Oldřich z Hradce po smrti svého otce, po kterém zdědil funkci nejvyššího purkrabího, a to v době, kdy se Jiří z Poděbrad zmocnil Prahy a chtěl získat i Karlštejn. Klenoty byly navráceny až v době vlády Ladislava Pohrobka. Na počátku 16. stol. patřil hrad pánům z Rožmitálu. Nejznámější je vlivný politik Lev z Rožmitálu, který ale Velhartice zadlužil a po jeho smrti se pak často střídali majitelé. V roce 1628 získal plukovník don Martin de Huerta za zásluhy ve 30.leté válce od císaře Ferdinanda II. několik statků a mimo jiné i Velhartice. Císaři slíbil, že své poddané přivede zpět na katolickou víru. Patřil k nejobávanějším pronásledovatelům účastníků stavovského povstání a byl proslulý svojí krutostí. Pro svoji rumunskou schovanku Annu Marii ale nechal postavit nový renesanční palác. Jako poslední tak výrazněji ovlivnil stavební podobu hradu. V první pol. 19. stol hledal v areálu správce Klíma poklady tak usilovně, že narušil statiku věže a jižního paláce. V dalších letech došlo v důsledku toho ke zřícení některých částí hradu. Následovaly opravy v romantizujícím stylu.

    Od roku 1945 je majetek spravován státem Okolí je možné projít naučnou stezkou, která vede z Velhartic kolem hradu a říčky Ostružná až k chatě Jana Wericha. Také se již nemůžete dočkat jara?

Autor: Míla Jaklová - www.turistik.cz

Vložil: Uživatel 66

Vytvořeno: 2008-01-27 00:00:00