Rozhledny Jizerských hor (4.díl)

Kraj: Liberecký kraj

Okres:Liberec

Město:Liberec

Poslední díl putování po rozhlednách Jizerských hor je určen Liberci a blízkému okolí. Informace o historii ještědských objektů jsem čerpala z krásné knížky Marka Řeháčka „Chata na temeni Děda Ještěda“.

Lidové sady...

...jsou okrajová čtvrť na úpatí Jizerských hor. Mezi vilkami a zahradami, kde byla od roku 1874 provozována zahradní restaurace Belvedere, nechali liberečtí radní postavit objekt, určený jako výchozí nebo odpočinkový turistický bod. Velkolepý projekt norimberského architekta Jakoba Schmeissnera spojuje prvky německého romantismu a nastupující secese. Dominantu celé stavby tvoří 32 metrů vysoká věž. Je doplněna sálem s klenutým stropem a restaurací. V provozu byla od roku 1901, v padesátých letech byla rozhledna pro špatný technický stav uzavřena a od roku 1998 je po náročné rekonstrukci opět přístupná. V areálu Lidových sadů je také botanická a zoologická zahrada, park, hřiště ….

Ještěd...

...je hora (1012 m n. m.) se zajímavou stavbou na vrcholu, ve které je hotel a vyhlídková restaurace. A protože i zde stávala rozhledna a z vrcholu hory i restaurace je překrásný výhled do širokého okolí, zařazuji tento objekt do našeho povídání o rozhlednách. Ještě na začátku 19. stol. se lidé hory báli a vyprávěli si o ní spoustu strašidelných historek.

    Nejstarší zmínka o osazení kříže na jejím vrcholu je z roku 1763 a v této době horu i okolí pokrývali souvislé lesy. Od roku 1838 byl na Ještědu kromě kříže i obelisk, vyznačující hranice panství Rohanů. Od pol. 19. stol. šplhali po provizorních stezkách k vrcholu pouze vojáci, kteří potřebovali mít výhled do kraje. Říká se, že se za nimi v létě roku 1844 vydali manželé Haslerovi z Horního Hanychova, kteří s sebou nesli občerstvení s nadějí, že se jim ho podaří vojákům prodat. A podařilo. Tito manželé se tak postupně stali prvními provozovateli občerstvení na Ještědu. V roce 1850 měla p.Haslerová na hoře první boudu a v ní pohostila v tomto roce i saského krále. Haslerová nosila zásoby na horu pěšky a v této době ještě na vrchol nevedla žádná pořádná cesta. První značená stezka z Horního Hanychova na Ještěd vznikla v roce 1871. Z příspěvků hraběte Clam-Gallase, libereckých továrníků a občanů byla v roce 1868 postavena první skutečná dřevěná horská bouda na jihovýchodní straně vrcholu – Starý ještědský dům. Když v roce 1885 přistavěl Německý horský spolek k chatě velkou prosklenou verandu, byla chata otevřena celoročně. O rok později převzala Starý ještědský dům dcera p.Haslerové, svérázná Anna Krusche. Stavba stála na Ještědu téměř sto let a vyhořela v roce 1964.

    První opravdová vyhlídková věž zde byla postavena Gustavem Neumannem za příspěvky libereckých obchodníků v roce 1876. Hlavním iniciátorem stavby byl Adolf Hoffmann, továrník a propagátor turistiky. Po něm také byla pojmenována dnešní modře značená cesta z Hanychova. Později převzal věž do správy Německý horský spolek pro Ještědské a Jizerské hory, ale po 13 letech provozu již byla tak opotřebovaná, že musela být stržena a v roce 1889 nahrazena novou věží s osmibokou konstrukcí. Ta ale vydržela pouze do roku 1903. Pak byl vypracován velkolepý projekt, který se rozhodl Německý horský spolek realizovat i přesto, že mu chyběly peníze. Byla vypsána půjčka a vydány dluhopisy. Stavba se stala demonstrací libereckého německého patriotismu. Přes temeno hory vedla již delší dobu pomyslná jazyková hranice mezi česky a německy mluvícími horaly a hora byla dlouho předmětem různých strkanic. Stavba nové budovy byla zahájena v květnu roku 1906, stavitelem byl Ernst Schäfer. Dům o 2 patrech, s 23 pokoji, sálem, jídelnou, verandami a rozhlednou byl vybavený ústředním topením a telefonním spojením s Libercem. Slavnostního otevření dne 13.1.1907 se zúčastnila i Anna Krusche, pro kterou byl nový hotel konkurencí. Horský spolek zanikl ve 40.letech a rozpustil se v nacistických sportovních svazech, zbytky starých tradic smetla 2. sv. válka a odsun Němců. Vrchol pak zdobil chátrající hotel až do roku 1963, kdy vyhořel.

    Dřevěný kříž z roku 1935 s pozlaceným litinovým Ježíšem, který stával nedaleko obou domů, přežil nejen válku a 50. léta, ale i požár obou objektů a byl zlikvidován až v roce 1981 na příkaz tehdejšího předsedy libereckého národního výboru. V roce 1990 byl svépomocí znovu osazen původním místě.

    Tři roky po požáru objektu byla zahájena výstavba nového hotelu s vysílačem. Byl otevřen v roce 1973 a architekta Karla Hubáčka proslavil po celém světě. Konstrukce a interiéry jsou dílem Zdeňka Patrmana a Otakara Binara. V roce 2005 byl objekt prohlášen národní kulturní památkou. Přitahuje pohled jako magnet a to nejen v noci, kdy osvětlený na špici hory září do dálky jako klenot.

Autor: Míla Jaklová - www.turistik.cz

Vložil: Uživatel 66

Vytvořeno: 2008-04-07 00:00:00