Královskou oborou do Tróji

Kraj: Hlavní město Praha

Okres:Hlavní město Praha

Město:Praha

    Královská obora, známá pod názvem Stromovka, se náhodným návštěvníkům může na první pohled zdát poněkud nudná. Je to zejména důsledek ničivých účinků povodně v roce 2002, kdy byla obora zaplavena vodou a více než 400 stromů zcela odumřelo a musely být vykáceny. Dnes již také nepoznáte, že bylo odvezeno mnoho tisíc kubíků bahna, písku a naplaveného odpadu, které překryly upravené záhony a trávník. Pro ty, kdo bydlí v nedalekém okolí, obora opět nabízí příležitost pro delší procházky přírodou. Je zde také možné v klidu posedět na lavičce a nechat proběhnout svého psa, zajezdit si na upravených asfaltových cestách na bruslích nebo na kole, vyjet si na odpolední procházku s kočárkem nebo prostě jen projít do jiné pražské čtvrti …

    Královská obora byla založena kolem roku 1266 Přemyslem Otakarem II., ale teprve za vlády Jana Lucemburského byla ohrazena a byl zde založen chov lovné zvěře. Obora byla také místem rytířských turnajů. Rytíři z celé země se sjížděli, aby se utkali před králem a urozenými dámami. Roku 1420 nechal Jan Žižka část zdi pobořit a zvěř utekla. Oboru zvelebil až Vladislav Jagellonský, který nechal postavit lovecký zámeček a Ferdinand I., který ji v letech 1536 – 48 spojil přímou cestou s Pražským hradem, dal obnovit zeď a dovézt novou zvěř. A později Rudolf II. nechal přestavět letohrádek, vysadit exotické dřeviny a založit nový rybník, který byl po roce 1582 spojen tzv. Rudolfovou štolou s Vltavou.

    Rudolfova štola je technické dílo, které pět let budovali havíři, povolaní z Kutné Hory. Je dlouhá přes tisíc metrů, má vejčitý profil o výšce 3,80 a šířce 0,80 – 1,50 metru. Díky údržbě se štola dochovala do dnešních dnů.

    Za třicetileté války (1618 – 1648) zpustošili oboru domácí i cizí vojáci, největší pohroma ale přišla roku 1741, kdy Prahu obklíčila spojená armáda francouzská, bavorská a saská. Saské vojsko tehdy tábořilo přímo v oboře. Vojáci pobořili letohrádek i zdi obory a topili vším, co jim přišlo pod ruku. Vykáceli všechny stromy včetně kaštanové aleje, lemující od roku 1664 cestu na Pražský hrad.

    Ve Stromovce se dochovaly dvě zajímavé stavby. V blízkosti rybníka byla postavena na objednávku hraběte Kryštofa Vratislava z Mitrovic v letech 1689 – 1691 Královská dvorana s velkým sálem, zdobeným freskami. Budova byla později přestavěna na restauraci (tzv. Šlechtova). Tento objekt roku 1979 vyhořel a dodnes nebyl opraven. Nad bývalou restaurací stojí vysoko na stráni opravený letohrádek, zvaný Místodržitelský (založený Vladislavem Jagellonským). Svůj současný název dostal v 19. století, kdy sloužil jako letní sídlo místodržících v Čechách. Dnes je v objektu umístěno oddělení časopisů knihovny Národního muzea.

    Od roku 1804 byla na základě podnětu hraběte Jana Rudolfa Chotka Královská obora zpřístupněna veřejnosti a je dodnes využívána jako park. Současné úpravy pocházejí z 19. století, kdy byly některé rybníky zrušeny a vytvořena současná soustava luk a zalesněných ploch. Bylo vysazeno mnoho druhů dřevin a zahradních kultivarů, což vytvořilo z Královské obory významné arboretum. Obora je ve vlastnictví Hl.m.Prahy a je chráněným územím.

    V parku rozhodně nemůžete zabloudit, protože křižovatky cest jsou označeny rozcestníky. Hlavní cesty ústí do Holešovic, Bubenče a Tróji. Pokud se rozhodnete pro cestu do Tróji, projdete pod viaduktem železniční dráhy, která od roku 1845 lemuje severní okraj parku. Přes Trojský a Císařský ostrov, které vznikly po vytvoření plavebního kanálu v letech 1899 – 1902, přejdete po mostech a kolem jezdeckého areálu se dostanete až do zahrady Šternberského letohrádku (Trojský zámek) a k zoologické zahradě. O historii a zajímavostech těchto objektů vám ale povím až příště …

Autor: Miloslava Jaklová - www.turistik.eu

Vložil: Uživatel 66

Vytvořeno: 2007-10-23 00:00:00