Popeleční středa

Kraj: Hlavní město Praha

Okres:Hlavní město Praha

Město:Praha

    Bujarými radovánkami a všeobecným veselím vrcholí v těchto dnech lidová slavnost, zvaná masopust, která sice nemá přímou souvislost s během církevního liturgického roku, ale přesto je s ním úzce spojena, neboť uzavírá vánoční lidový zvykoslovný kruh.

    Naši předkové označovali slovem masopust celé období od Tří králů až po Popeleční středu – byl to čas bálů, maškarních průvodů, lidových zábav, zabijaček a hodování, v dnešním slova smyslu se masopustem rozumí několikadenní svátek předcházející již zmíněné Popeleční středě. Ta je prvním dnem čtyřicetidenní postní doby, která je zakončena největším křesťanským svátkem, oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista – Velikonocemi. Do těchto čtyřiceti dnů, které odkazují ke čtyřiceti dnům, které Ježíš strávil na poušti, se ovšem nezapočítávají neděle, které neplatí za postní den.

    Protože je datum Velikonoc pohyblivé (připadá na neděli po prvním jarním úplňku), vychází i Popeleční středa každý rok na jiné datum, letos tedy na 6. února. Jméno tomuto dni dal zvyk udělovat věřícím na znamení pokání popelec. Jde o prastarý církevní obřad, při němž kněz udílí na čelo posvěceným popelem znamení kříže, doprovázeje to rituálními slovy: „Pomni, že prach jsi a v prach se navrátíš.“ Tento popel, jako symbol smrti a pomíjivosti života, pochází ze spálených ratolestí kočiček, které byly požehnány v předešlém roce na Květnou neděli. Přijetí popelce je znamením kajícnosti („sypat si popel na hlavu“) převzatým z biblické tradice, vyznáním hříšníka, zároveň však projevem vůle k nápravě, k pokání a nadějí na odpuštění, je přípravou na velikonoční svátky. Popeleční středa a Velký pátek jsou v katolické církvi dny nejpřísnějšího půstu, t. j. naprostého zřeknutí se masa, ale i jednoho ze dvou hlavních jídel dne.

    Půst se ovšem netýká pouze jídla, jeho podstatou je vyjádření pokory a skromnosti, které se týká i zábavy, oslav či nakupování. Popeleční středě se taktéž říkalo „černá, škaredá či smetná“ a v lidovém pojetí byla spojena, tak jako každý významný svátek, s některými zajímavými obyčeji. Tak např. v některých krajích ráno chodily ženy s hrncem plným vody, ve které bylo rozpuštěno mýdlo, a umývaly tváře rozespalým mužům, kteří se ještě neprobrali z právě skončeného masopustního reje a veselí. Muži se ovšem mohli vykoupit, a ženy pak z takto získaných peněz nakoupily jemnou kořalku, kterou následně společně popíjely. Ostatně pití kořalky na Popeleční středu prý mělo ochránit po celý další rok před komáry…

Autor: Karolína Tietjenová - www.turistik.cz

Vložil: Uživatel 66

Vytvořeno: 2008-02-04 00:00:00