Když se zima potkává s jarem

Kraj: Hlavní město Praha

Okres:Hlavní město Praha

Město:Praha

    Na 2. února připadá v kalendáři svátek s tajemně poetickým jménem – Hromnice. Pod tímto lidovým označením se skrývá významný katolický svátek – Uvedení Páně do chrámu, dříve též Obětování Páně či Očišťování Panny Marie, který se vztahuje k událostem popsaným v Lukášově evangeliu (kap. 2, 22-38).

    Podle staré židovské tradice byla žena, která přivedla na svět chlapce, považována po 40 dní za „nečistou“ (v případě, že porodila děvčátko pak dokonce 80 dní), a tak aby byly očištěny, přinášely ženy do chrámu podle svých materiálních možností obětního beránka či holoubka. Pokud byl syn prvorozený, přinesly i jeho, aby jej podle zákona Mojžíšova zasvětily Bohu. V souladu s tímto obyčejem přivedli i Marie a Josef svého syna Ježíše do jeruzalémského chrámu, kde došlo k setkání s prorokyní Annou a Simeonem, nábožným to mužem, jemuž není dáno zemříti dříve, než spatří Krista Páně, a který Ježíše nazve „světlem k osvícení národů“.

    Právě světlo jako symbol víry a naděje pro ty, jež tápají ve tmě, hraje při oslavě zmíněného svátku velkou roli. Již asi od 5. století si věřící připomínali tento den v průvodech se svícemi, které vznikly jako protiváha k pohanské slavnosti amburbale, a v kostelech se zřejmě již od 11. století světí svíčky známé jako hromničky, které lidé zapalovali a dávali za okno v čase bouřek. Posvěcená svíčka spolu s modlitbou měla ochránit jejich stavení od případného neštěstí. A protože je tento svátek v křesťanském prostředí spojen také s ochotou člověka zasvětit svůj život vyšším ideálům a poslání, které je mu dáno Bohem, je v katolické církvi 2. únor Dnem zasvěceného života. Řeholnice, řeholníci i členové sekulárních institutů se scházejí se svými diecézními biskupy při společné bohoslužbě a vzdávají díky za dar svého povolání.

    K tomuto dni se vztahuje také jeden keltský pohanský svátek, který byl později církví zatlačen do pozadí – svátek blížícího se jara, Imbolg (v angličtině též Bridget´s Day), oslavující kult bohyně plodnosti a tvůrčí inspirace Brighid, která coby nevěsta čeká na vracejícího se boha Slunce. Tento svátek je v Irsku dodnes v pokřesťanštěné verzi oslavován a rovněž se při něm zapalují svíce, umísťované na věnec symbolizující Kolo života.

    To, že se jednalo o den mimořádného významu, se zrcadlí i v množství pranostik a lidových moudrostí spojených s Hromnicemi, tak např. „Na Hromnice – půl zimnice – půl píce“ připomíná hospodářům, že by měli mít pro dobytek ještě alespoň polovinu zásob krmiva. Podle toho, jaké v tento den bylo počasí, se lidé od pradávna snažili vypozorovat a předpovědět chování přírody po zbytek zemědělského roku (teplé a slunečné počasí napovídalo, že bude následovat ještě dlouhá zima), např. „Pak-li o Hromnicích jasno bývá, jistě potom zima dodržívá, jestli ale bouřlivo a sněžení, jistě že jaro již daleko není“, „Svítí-li slunce na Hromnice, bude zimy o šest neděl více“, „Pošmourný Hromnice – sedlákům milý velice“, „Když na Hromnice ze střech teče, zima dlouho povleče se“, „Zelené Hromnice – bílé Velikonoce“, „Leze-li jezevec o Hromnicích z díry, za čtyři neděle zpátky zas pílí“ aj. Poslední uvedená pranostika připomíná obyčej spojený s tímto dnem v USA a Kanadě, tzv. Groundhog Day. Jedná se o lidovou veselici, při níž se vyláká z nory svišť a podle jeho chování se pak předpovídá další průběh zimy: pokud zvíře uvidí svůj stín, neboli je jasné, slunné počasí, bude zima pokračovat dalších šest týdnů. Takže se necháme překvapit tím, jaké počasí nám již za nedlouho Hromnice předešlou a každopádně se můžeme těšit z toho, že na Hromnice – o hodinu více.

Autor: Karolína Tietjenová - www.turistik.cz

Vložil: Uživatel 66

Vytvořeno: 2008-01-30 00:00:00