Vánoční zvyky a tradice (1)

Kraj: Hlavní město Praha

Okres:Hlavní město Praha

Město:Praha

    Ať již budete trávit čtyřtýdenní adventní čas shánčlivým pobíháním mezi obchodními centry a úpěnlivým gruntováním, ať již necháte čas pouze plynout, či se ponoříte do mystického rozjímání, ať již jsou pro vás Vánoce oslavou narození Syna Božího, či jen hodokvasem, síle tradic Štědrého dne neuniknete! Pojďme se společně podívat, co všechno nás spojuje s křesťanskou, ale i pohanskou minulostí v tento výjimečný den.

Stromeček

    Zdobení stromečku má v našich zemích ze všech vánočních tradic zřejmě nejkratší historii. Vůbec první stromeček se prý rozsvítil až v roce 1812 ve vile ředitele Stavovského divadla J. K. Liebicha v Praze, tento původně německý zvyk si postupně oblíbily šlechtické a měšťanské rodiny a o dalších třicet let později se již „Kristovy strůmky“ vyskytovaly zcela běžně. Zajímavostí je, že se stromek původně zavěšoval u stropu za kmen, špičkou dolů. Než zdomácněl stromeček v polovině 19. stol. i na vesnici, sloužily k výzdobě domu jedlové nebo borovicové větve, připevňované na dveře, na strop či naaranžované spolu se suchými klasy a makovicemi ve džbánu na stole. Důležitou součástí výzdoby domácnosti byly jesličky nebo betlém (pokud byl výjev tvořen celou škálou postav na pozadí Betléma).

Ozdoby

    Původně se ozdoby vyráběly z toho, co bylo dostupné – slaměné ozdoby, vyřezávané dřevěné ozdoby, sušené ovoce, dokonce i houby, ořechy, bukvice, perníčky, později se objevily papírové ozdoby a během 19. stol. došly v blahobytnějších rodinách velké obliby ozdoby skleněné.

Jmelí

    Tato věčně zelená cizopasná rostlina byla pro své kouzelné účinky považována za posvátnou již u starých Keltů, novější pověst ovšem vypráví, že jmelí byl původně strom, z jehož dřeva byl zhotoven Kristův kříž. Dřevina prý studem seschla a proměnila se v rostlinu, která má Ježíšovo utrpení odčinit tím, že přinese štěstí každému, kdo pod ní projde. Ale pozor – jmelí musí být darované!

Cukroví

    Pečení slavnostních koláčů k oslavě slunovratu bylo běžné již v pohanských dobách, pečivo mělo podobu různých pletenců (dnešní vánočky), slunečních kotoučů, srpků měsíce a hvězd.

Zlaté prasátko

    Původ tohoto zvyku je trochu neprůhledný. Zřejmě se jedná také o pozůstatek z pohanských dob, kdy prase symbolizovalo slunce. V našem pojetí se zlaté prasátko zjeví tomu, kdo se celý den až do východu první hvězdy postí. V dřívějších dobách byl den předcházející velkému náboženskému svátku z nařízení církve dnem postním, přikládal se mu veliký duchovní význam.

    A o dalších vánočních tradicích zase příště...

Autor: Karolína Tietjenová - www.turistik.cz

Vložil: Uživatel 66

Vytvořeno: 2007-11-28 00:00:00